Objev genů u roztomilého mloka přibližuje sen o dorůstání lidských končetin
Publikováno: 21.4.2026
Za poslední dekádu pokročila technologie v oblasti náhradních robotických končetin o míle kupředu, jednu věc ale věda a medicína stále ještě neumí: pomoci lidem nechat si končetiny dorůst. Nová studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) ale nabízí světlo naděje. Pár velmi odlišných zvířat při obnově ztracených částí těla využívají společný genetický program. Vědci navíc u myší otestovali genovou terapii, která růst částečně podpořila a naznačila, že jednou by podobný přístup mohl pomoci i u lidí. Vědci se dlouhodobě snaží přijít na to, zda by lidské tělo jednou mohlo alespoň část ztracených struktur znovu vytvořit samo. Nová práce mezinárodního týmu ze tří univerzit ukazuje, že cesta k tomu možná nepovede přes jeden „zázračný gen“, ale přes společný regenerační program, který se v přírodě objevuje napříč velmi rozdílnými živočichy. Výzkumníci porovnávali roztomilého obojživelníka axolotla, exotickou zebřičku a obyčejnou myš. Důvod je jednoduchý. Axolotl, tedy druh mloka, dokáže obnovit celé končetiny a také části srdce, mozku nebo míchy. Zebřičky zase velmi dobře regenerují ocasní ploutve a zvládají opravy některých orgánů. Myši, podobně jako lidé, mají regenerační schopnosti výrazně omezenější, přesto ale za určitých okolností dokážou dorůst konečky prstů. U lidí je podobný jev popsaný hlavně tehdy, když po poranění zůstane zachované nehtové lůžko. Srovnání těchto tří modelů přivedlo vědce ke zjištění, že při regeneraci se opakovaně aktivuje stejná dvojice genů označovaných jako SP6 a SP8. Ty se aktivují v pokožce, která po zranění překrývá ránu. Nejde přitom jen o pasivní ochrannou…