Obrana střední Evropy už byla prolomena. Kdo stojí na straně nepřítele?

Publikováno: 21.6.2024

ANALÝZA / Evropa se nachází ve víru geopolitických změn, jejichž dopad stále nedokážeme odhadnout. Léta ignorování bezpečnostních hrozeb a rizik přivedla Evropu na okraj propasti, anebo spíše do slepé uličky, z níž vede už jen jedna cesta, a to postavit se nepříteli čelem. Není totiž kam utéct nebo se schovat. V první linii přitom stojí střední Evropa, která historicky vždy tvořila nárazníkové pásmo mezi dobyvateli z Východu a západní civilizací. I když si po staletí přejeme být pevnou součástí Západu, naše geografická poloha nás staví do pozice předsunuté obranné linie, která může být v případě extrémního tlaku nepřítele opuštěna. A toho si je agresor velmi dobře vědom. Proto neusiluje jen o prolomení této obrany vojensky, ale ve svém dlouhodobém plánování klade velký důraz na nevojenské, hybridní metody, které mají jeho průnik směrem na západ usnadnit. Narušit jednotu hraničních států, podlomit jejich odhodlání se bránit a získat je na svou stranu – to je jeho hlavní cíl. A daří se mu to velmi úspěšně. Bezpečnost Evropy a jednota NATO Bezpečnost a obrana demokratické Evropy je od konce druhé světové války vybudována na spojenectví se Spojenými státy americkými, které se staly hlavním garantem nového mírového řádu a zároveň klíčovou mocností, která měla svou vojenskou a ekonomickou silou odradit jakéhokoliv agresora od pokusů o jeho násilnou změnu. Udržení míru v Evropě tak bylo od počátku úzce spjato s rolí USA jako vůdce demokratického světa a globální velmoci, která je ochotna a připravena bránit hodnoty západní civilizace a aktivně zasáhnout proti všem, kteří by stabilitu mezinárodního uspořádání chtěli narušit.
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace