Obranné investice Česka nejsou zbytečné. Nelze čekat na vyčůrané čecháčky aneb Proč vznikl výraz idiot
Publikováno: 8.2.2024
KOMENTÁŘ / Rétorika Kremlu vůči baltským státům se už přibližuje té, kterou Moskva před válkou uplatňovala proti Ukrajině. Lotyšsko, Estonsko a Litva proto stupňují přípravy k obraně. Jenže v Česku naopak stále častěji slyšíme hlasy, podle nichž jsou naše obranné investice „zbytečné“ – a to, co se děje na východ od nás, prý „není naše věc“. Ruské vyhrožování vůči baltským státům dosáhlo nových kvalit. Vyhrocená rétorika je podle expertů odrazovým můstkem pro další eskalaci. K té by mohlo dojít krátce potom, co na Ukrajině po neúspěchu loňské protiofenzivy vznikne „ruské příměří“, případně pokud se ukrajinské ozbrojené síly kvůli nedostatečným západním dodávkám zbraní a munice pod stálým ruským tlakem zhroutí. Podle polské rozvědky by ozbrojený útok proti Západu mohl přijít již tři roky po zamrznutí nebo ukončení války na Ukrajině. Obvykle konzervativní dánští zpravodajci už si také nemyslí, že je ruské použití zbraní v konfliktu s NATO vyloučeno. Malé baltské státy, postrádající strategickou hloubku, se rozhodly opevnit přímo ohroženou hranici s agresivním Ruskem, včetně výstavby stovek bunkrů v Estonsku. První mají být hotové v polovině roku. V zemích, které jsou spolu s Ukrajinou první na ráně, pokud jde o další ruskou imperiální expanzi, se majitel českého ANO Andrej Babiš stal extrémně nepopulárním. Tuto pověst si vysloužil tím, že zpochybňuje potřebu obranných investic, „protože přece jsme v NATO“, a odmítl myšlenku české pomoci v případě napadení baltských států nebo Polska. Zatímco ve většině států ohrožených ruskou dobyvačností se veřejná debata vyznačuje expertní úrovní, řekněme, lehce pod sto…