Obviňování Ukrajinců z chyb je farizejské. Kdo vlastně prohrává na Ukrajině?
Publikováno: 25.5.2024
KOMENTÁŘ / Odpověď je bohužel prostá a má ve většině evropských jazyků, včetně češtiny, angličtiny, ruštiny, němčiny, italštiny či latiny pouhá dvě nebo tři písmena: jestli někdo prohrává na Ukrajině, jsme to my, my Češi, my Evropané, my, co si říkáme hrdě demokraté. My, co se stále dovoláváme „evropských hodnot“. To, že Ukrajina teď vede statečný boj právě za tyto hodnoty a tím i za nás, není bohužel fráze a můžeme to říkat stokrát: jsou to totiž slova placená lidskými životy. A kdyby ten boj zrovna teď nevyhrávala, žádný div – u armády, která ve srovnání s útočícím agresorem už pomalu nemá čím střílet a musí šetřit každý náboj... Nenápadné začátky konců Je to tedy od počátku boj křiklavě nerovný. Přesto dva a čtvrt roku Ukrajina názorně demonstrovala světu, že nepřítel je porazitelný. A z okupovaného území vytlačitelný. Většinová Evropa tento vzkaz nevyslyšela a vzácný čas k záchraně (mimo jiné k včasnému dodání střeliva a našich nejúčinnějších, nikoli vyřazených zbraní) byl promrhán. Doufejme, že ne nenávratně. Pozdní obviňování Ukrajinců z těch či oněch strategických chyb mi proto zní, a právě z našich, českých i evropských úst, nepatřičně a farizejsky. Je to jako verbálně odsuzovat násilí, ale zároveň obviňovat oběť znásilnění z toho, že zvolila špatnou strategii obrany a přecenila své síly (místo aby se moudře a pro nás přihlížející úlevně podvolila). A ani na vteřinu si nepřipustíme náš vlastní podíl na situaci, přinejmenším morální a politickou vinu. Vždyť Ukrajina byla už předem, se souhlasem evropských velmocí, diskvalifikována: nesmí činit věci,…