Obžaloba: Babiš rozdával příkazy, aby Čapí hnízdo nevypadalo jako součást Agrofertu

#Domácí

Publikováno: 11.7.2022

Jana Mayerová byla blízkou spolupracovnicí Andreje Babiše v oblasti evropských dotací. Byla to ona, kdo coby místopředsedkyně představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo podala 28. února 2008 žádost o evropskou dotaci určenou pro malé a střední firmy. 

"Ačkoliv si byla vědoma toho, že společnost Farma Čapí hnízdo není způsobilá se o předmětnou dotaci ucházet, neboť nesplňuje podmínky pro poskytnutí této dotace, přičemž pro formální naplnění těchto podmínek uvedla v žádosti (…) nepravdivou informaci, že společnost Farma Čapí hnízdo, (…), je malým podnikem," uvádí se v obžalobě, kterou Aktuálně.cz získalo.

Mayerová postupovala obdobně, když podepsala smlouvu o subvenci a následně žádala dotační úřad Střední Čechy o její proplácení. Od listopadu 2009 do srpna 2010 přišlo na účet firmy 49,997 milionu korun. "Zamlčela (…) informace o tom, že osobou fakticky tuto společnost ovládající a uplatňující na její chod rozhodující vliv je obviněný Ing. Andrej Babiš, akcionář společnosti Agrofert Holding," popisuje obžaloba.

Neoprávněně, účelově

Podle žalobce Jaroslava Šarocha připravil půdu pro podvod Andrej Babiš. Zakladatel a dosud jediný předseda hnutí ANO podle něj učinil první kroky k získání dotace už v druhé půli roku 2007. Tehdy se klíčová firma nejmenovala Farma Čapí hnízdo, ale nesla název ZZN Agro Pelhřimov. Jejím majitelem byla ZZN Pelhřimov z Babišova holdingu Agrofert.

"S úmyslem neoprávněně získat dotaci (…) zajistil, aby představenstvo této společnosti (ZZN Pelhřimov) nejprve v říjnu 2007 rozhodlo o změně právní formy společnosti ZZN Agro Pelhřimov na akciovou společnost, přestože k tomuto kroku nebyl žádný ekonomický ani podnikatelský důvod a jediným důvodem bylo účelové vyvedení této společnosti ze skupiny Agrofert," píše k Babišovi žalobce.

Hned v listopadu 2007 pak představenstvo ZZN Pelhřimov rozhodlo, že akcie dceřiné firmy získá Andrej Babiš mladší, Babišova dcera Adriana a jeho tehdejší partnerka, dnes manželka Monika. Převod zmíněných cenných papírů proběhl na Silvestra téhož roku a schválil ho sám Babiš. Transakce se hradila z jeho účtu.

"Důvodem tohoto převodu akcií bylo účelové a formální vytvoření zdání, že společnost ZZN Agro Pelhřimov je samostatný nezávislý malý nebo střední podnik, který není propojen se žádnou jinou společností, čímž se obviněný Ing. Babiš vědomě a účelově snažil umožnit obejití kritérií kladených na žadatele o dotaci," stojí v obžalobě, o které v pondělí informoval také Deník N.

Babiš rozhodoval

Podle Šarocha se podvodná proměna na malou firmu završila v lednu 2008, měsíc před podáním žádosti o dotaci. ZZN Agro Pelhřimov se přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo, s Babišovým souhlasem se přestěhovala do Olbramovic na Benešovsku a do představenstva a dozorčí rady zvolila Babišovy manažery z Agrofertu, jeho dceru Adrianu, jeho švagra Martina Herodese a jeho švagrovou Ivetu Husákovou.

"Tedy osoby, na které měl obviněný Ing. Babiš, který jejich prostřednictvím rozhodoval o řízení a chodu společnosti Farma Čapí hnízdo, podstatný vliv," zdůrazňuje Šaroch. Babiš poté švagrovi uložil, aby převzal většinu akcií od jeho dětí a partnerky Moniky. Koupil od nich třináct cenných papírů z dvaceti. K transakci došlo dvanáct dní před podáním žádosti o dotaci.

"Účelem tohoto převodu bylo to, aby osoby v poměru příbuzenském k obviněnému Ing. Babišovi, nebo obdobném, neměly určité množství hlasovacích práv, která náležejí akcionářům společnosti Farma Čapí hnízdo, a aby tato společnost tak zdánlivě naplňovala definici nezávislého podniku a mohla se ucházet o dotaci," píše Šaroch.

Babišovu roli v kauze shrnuje žalobce jasně. Kdyby nebylo jeho, Čapí hnízdo by dotaci nezískalo. "Zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě (…) splňovala kritéria zájemce o dotaci, (…), ačkoliv si byl (…) vědom toho, že (…) jeho prostřednictvím a prostřednictvím jeho dcery, jeho družky a jejího bratra byla společnost Farma Čapí hnízdo propojena se společnostmi ze skupiny Agrofert."

Čapí hnízdo by mělo peníze i bez dotace

Podle Šarocha mělo propojení Čapího hnízda s Agrofertem více rozměrů. Banka HSBC půjčila firmě 375 milionů korun, za které ručil Babišův holding. Do zástavy dal kvůli úvěru pozemky jiné firmy z koncernu, společnosti Imoba, jež je koupila právě pro vybudování farmy. Agrofert pak půjčil Čapímu hnízdu dalších 150 milionů. Mayerová všechny tyto transakce před dotačním úřadem zamlčela.

"Tedy skutečnosti dokládající evidentně bezproblémový přístup společnosti Farma Čapí hnízdo k finančním zdrojům pro realizaci projektu, které mohly mít vliv na posouzení splnění podmínek pro poskytnutí dotace (…) a tím i na posouzení, zda společnost Farma Čapí hnízdo naplňuje definici malého a středního podniku," píše Šaroch, že dotaci projekt ani nepotřeboval.

Mayerová, dnes Nagyová, je obžalovaná z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, za což jí v případě uznání viny hrozí až deset let vězení. Šaroch jí však navrhl podmíněný trest tři roky se zkušební lhůtou pěti let a pokutu půl milionu korun. Babiš by podle něj za pomoc k dotačnímu podvodu měl dostat stejnou podmínku a jako hlavní aktér kauzy pokutu deset milionů. Oba vinu odmítají.