Ochotnická divadla jsou v Česku kulturním fenoménem již od 12. století
Publikováno: 13.8.2024
Mezi světové kulturní fenomény patří jednoznačně česká ochotnická divadelní scéna. Však u nás také podle odhadů aktuálně působí více než tři a půl tisíce souborů a jejich počet každým rokem narůstá. Kdy vlastně tato národní tradice vznikla a v čem spočívá u lidí s civilním zaměstnáním láska k herectví? Zkoušky po večerech či o víkendu, práce s kulisami a rekvizitami, studování textu, to vše obnáší činnost herců z ochotnických divadel. Ve většině případů za to nemají žádný honorář a počet repríz v porovnání s profesionálními soubory výrazně pokulhává. Přesto jsou tito lidé ochotni věnovat svůj volný čas právě divadlu, a to již od počátku 12. století. „Ochotnické divadlo je jedna z nejstarších organizovaných kulturních aktivit u nás. V českých sídlech ochotníci budili velkou vlnu vlastenectví a přispěli k formování národa,“ vysvětluje pro Český rozhlas člen předsednictva Svazu českých divadelních ochotníků Jiří Čech. První zmínky o amatérském divadle najdeme v písemných dokumentech z 12. století, patří mezi ně například Kosmova kronika. V tomto období totiž dochází k rozkvětu liturgického dramatu, které provozovali představitelé katolické církve a jejich žáci. Hrané scény se začaly objevovat například během vánočních a velikonočních svátků nebo při konání masopustu. Tyto události měly zásadní význam pro sdružování všech vrstev obyvatelstva. S rozvojem světské kultury se ve 13. století začala ochotnická divadla přesouvat na knížecí dvory. Kromě takzvaných jokulatérů se na veřejnosti představovali také potulní herci (vaganti), kteří společně s bonifanty (sboroví zpěváci) patří k nejstarším českým divadelním ochotníkům. Nutno však dodat, že v této době se ještě…