Od komunismu k fašismu. Politické tsunami v Jižní Americe přepisuje mapu kontinentu
Publikováno: 23.6.2026
KOMENTÁŘ / Za necelé dva roky se z Latinské Ameriky, kterou ještě nedávno ovládal „růžový příliv“, stal kontinent vítězné pravice a silných mužů. Je to ale skutečné vítězství demokracie, nebo jen nebezpečný návrat ke starému dobrému caudillismu v novém kabátě? V neděli 21. června večer vyšel z volebního štábu v přímořské Barranquille muž, který si sám říká „Tygr“. Abelardo de la Espriella, advokát, jenž nikdy nezastával žádnou volenou funkci, právě vyhrál kolumbijské prezidentské volby. S téměř třinácti miliony hlasů se stal nejúspěšnějším kandidátem v dějinách země. Levicového senátora Ivána Cepedu, kterého do boje poslal odcházející prezident Gustavo Petro, porazil o méně než jeden procentní bod. Americký ministr zahraničí Marco Rubio mu pogratuloval ještě téže noci a dodal, že „nejlepší dny Kolumbie teprve přijdou“. Petro výsledek odmítl uznat a v duchu té nejlepší konspirační paranoie bez jakýchkoli důkazů obvinil Izrael, že naboural volební software. Kolumbie, která si v roce 2022 zvolila vůbec prvního levicového prezidenta ve své historii, se tak po jediném funkčním období vrací tam, odkud přišla, jen mnohem dál napravo. A Kolumbie je posledním, nikoli prvním kamenem domina. Za posledních zhruba dvanáct měsíců padala do rukou pravice jedna země za druhou. V Ekvádoru obhájil mandát Daniel Noboa, v Bolívii zvítězil Rodrigo Paz a ukončil bezmála dvě desetiletí vlády Hnutí za socialismus. V Chile zvolili José Antonia Kasta, který ve druhém kole drtivě porazil kandidátku komunistické strany. V Hondurasu uspěl Washingtonem podporovaný Nasry Asfura, v Kostarice Laura Fernándezová a v Argentině dovedl Javier Milei svou stranu k drtivému…