Od Macrona k Orbánovi: Evropská politika ANO včera a dnes
Publikováno: 21.2.2025
KOMENTÁŘ / Na konci ledna opoziční vůdce Andrej Babiš v poslanecké sněmovně opět demonstroval svůj vztah k evropské integraci a odhalil, nakolik rozumí fungování Evropské unie. Rozparáděný událostmi v USA totiž vyzval ke svolání Evropské rady, která by neprodleně zrušila Green Deal. Jeho výroky znovu obsahovaly vše, co si s Andrejem Babišem v evropské politice obvykle spojujeme: odhalily naprosté nepochopení toho, jak v EU vznikají pravidla, a už poněkolikáté doložily, že Andrej Babiš jako představitel opozice mluví a jedná úplně jinak než jako vládní politik. Pro zasvěcené ilustruje Babišovo evropské převlékání kabátů asi nejlépe jeho měnící se příslušnost k eurostranám, což jsou organizace jednotlivých evropských stranických rodin na unijní úrovni. Své politické hnutí jednoho muže – ANO 2011 – Babiš zpočátku nasměroval do organizací liberálního a středového proudu. Již tři roky po svém vzniku se hnutí ANO začlenilo do Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), která v Evropském parlamentu v posledních desetiletí představuje nejvýrazněji prointegrační a maximálně federalistické stranické uskupení. Tato politická sebeidentifikace hnutí, které přitom v tehdejší domácí politice působilo ideologicky rozbředlým dojmem, příliš nepřekvapila, protože v počátcích byl jeho hlavní evropskou tváří silně prounijní Pavel Telička. Navíc byli evropští liberálové ve střední a východní Evropě vždy slabí a přijímali mezi sebe skoro každého, kdo měl nějaké evropské či národní poslance: když se tedy objevil Andrej Babiš a jeho sílící, oficiálně neideologické hnutí, sáhli po něm představitelé ALDE s velkou radostí. Andreji Babišovi spojení se zapřisáhlými unijními federalisty naprosto nevadilo. Na jaře 2014 se v Praze rád vyfotografoval s Guyem Verhofstadtem, předsedou ALDE a bývalým belgickým premiérem, známým jako snad vůbec nejhorlivější propagátor…