Od nezájmu k telefonátu od Babiše. Vláda v boji s virem mění přístup k českým firmám

#Domácí

Publikováno: 7.4.2020

Jednatel společnosti Workswell Jan Sova rozhodně není zvyklý na to, že by mu volal někdo z politiků, natož pak samotný premiér. Přesto se mu předseda vlády Andrej Babiš minulý týden ozval. A to poté, kdy si firma na sociálních sítích postěžovala, že stát neměl zájem o její špičkové termokamery a dal přednost zahraničním.

"Tak jak jste na tom, kolik byste toho mohli dodat?" ptal se Babiš jednatele společnosti, se kterým následně navázalo kontakt i ministerstvo zdravotnictví. Ovšem zakázku ještě žádnou neuzavřelo. "Předtím se nám ale nikdo neozval," uvedla firma. A nebyla jediná. 

Když deník Aktuálně.cz mapoval situaci tuzemských firem, které by mohly Česku pomoci v boji proti koronaviru, přesvědčil se, že před nástupem epidemie ani v jejích začátcích nebylo obvyklé, že by se politici a úředníci o české firmy nějak zvlášť zajímali. Situace se začala výrazněji měnit až postupem času. 

"Je sice fajn, že ministerstvo průmyslu a obchodu vypisuje nějaké programy, ale my i někteří další potřebujeme často rychlou, okamžitou podporu," vysvětluje Aktuálně.cz Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR.

A přidává konkrétní příklad o tom, jak je před čtrnácti dny požádala jedna z nemocnic o velmi rychlou dodávku roušek s nanovlákny. Kůs potřeboval velmi rychle téměř milion korun, protože firma prodávající materiál chtěla zaplatit okamžitě. "Od zástupců státu jsme se dozvěděli, že nám takto rychle pomoci nemůžou. Nakonec jsme peníze sehnali naštěstí jinde," říká Kůs. 

Jak je možné, že vláda české výrobce ochranných pomůcek a dalších potřeb "opomenula"? Deník Aktuálně.cz od nich slyšel hned několikrát dva zásadní důvody. Prvním bylo to, že se vláda rozhodla svěřit strategický nákup ministerstvu zdravotnictví, které nemělo přehled o českých firmách, nemělo zkušenosti s nákupem, protože dříve nenakupovalo a nemělo ani lidi, kteří by se v tomto oboru orientovali. Přehled by mělo mít ministerstvo průmyslu a obchodu, které se ale v prvních dnech věnovalo například budování telefonních center či digitální karty, kde by se podnikatelé a živnostníci mohli ptát na pomoc v krizové době. 

"Neznali české ani zahraniční výrobce ochranných pomůcek, nevěděli, jakým způsobem je nakupovat, netušili, co všechno je potřeba k dopravě do Česka," sdělil Aktuálně.cz důvěryhodný zdroj z tohoto prostředí. Identitu nechce stejně jako další prozradit. Důvod? Nechtějí se dostat do žádného sporu s politiky a státními úředníky, protože je zároveň potřebují pro své aktivity. 

Je to má priorita, vyhlásil Hamáček, který se věnoval především Číně

Dalším důvodem počátečního nezájmu bylo to, že politici se orientovali hlavně na dovoz z Číny. Podle nich totiž pouze tato země umí dodávat potřebný materiál v desítkách milionů kusů a alespoň zčásti uspokojit obrovskou poptávku po rouškách, respirátorech i dalších věcech.

"Ať mi každý vyčítá, co chce, ale já musel v první chvíli velmi rychle zajistit dodávku těchto ochranných prostředků. A jediná šance byla v Číně," reaguje na kritiku po zanedbání českých firem ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD), který začal s nákupem a distribucí pomůcek z Číny přes "letecký most", který trvá dodnes.

Na jeho příkladu je ale dobře vidět, jak se přístup jeho samotného i státu k českým firmám měnil. Když se ho deník Aktuálně.cz ptal, proč některé české firmy nebyly vyslyšeny, odpověděl v sobotu 28. března, že on toto nemá na starosti.

"Podívejte se do usnesení vlády. Tam je jasně napsané, že ministerstvo vnitra zajišťuje dodávku ochranných prostředků především z Číny. Musíte se ptát jiných," uvedl Hamáček v emotivním vyjádření. "Teď musím co nejrychleji sehnat testovací sady, které docházejí," vysvětloval o víkendu, kdy se pohádal s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem o to, kdo má dodávat ochranné pomůcky do domovů pro seniory.

Následující den ale napsal, že vytvořil v rámci krizového štábu skupinu pro podporu domácích producentů a chce mít přehled o tom, co přesně potřebují české firmy, které vyvíjejí roušky, respirátory nebo staví plicní ventilátory, a jak jim může stát pomoci. "Tohle je má priorita! Chci s českými firmami samozřejmě spolupracovat," napsal Hamáček a konkrétně se zmínil o stovkách ventilátorů. "Abychom navýšili už tak dobré kapacity, které v Česku máme," podotkl.

Hamáčka v tomto jeho postupu pomohlo ovlivnit to, že po počátečním náporu se zajišťováním nákupu a také dopravy zboží z Číny měl více času věnovat se Česku, ale především se ho dotkla kritika, která se začala objevovat v médiích. Například deník Aktuálně.cz popsal na příkladu některých firem nezájem státu. Podobně se objevil článek v Deníku N, který popisoval, že Česko by mohlo být díky svým výrobcům v boji proti koronaviru na Číně nezávislé. Jak sám Hamáček přiznal, obracela se na něj i spousta občanů s dotazem, proč stát nekupuje ochranné pomůcky od českých firem. 

Na dotaz Aktuálně.cz na české firmy Hamáček toto pondělí už jmenoval několik konkrétních firem. "Ve větším odebíráme například od Gumáren Zubří, Sigmy Lutín, Vítkovice Cylinders, CEG," uvedl Hamáček a začal listovat seznamem dodavatelů, ve kterém je podle něho řada dalších českých firem.

"Jen na jedné stránce mám například Malvel, For Job Protect, Euro nářadí a další. Jsou to desítky firem, od kterých ministerstvo vnitra odebralo zboží. Ale samozřejmě ty odběry jsou podstatně menší než dodávky ze zahraničí," odpověděl Hamáček. Seznam všech firem a počet odebraného materiálu zatím není veřejný, v pondělí odpoledne jej projednávala vláda, až poté by jej měl stát zveřejnit.   

Neozvali se, nepotřebovali jsme je, vysvětluje zdravotnictví nezájem 

Stejný seznam vypracoval pro vládu za své ministerstvo zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). A stejně jako Hamáček i on tvrdí, jak moc spolupracuje s českými firmami. "Na našem seznamu je šestnáct českých firem. Jsou to výrobci nejrůznějších prostředků od ochranných brýlí, přes respirátory, ústenky a další. Takto se snažíme podporovat i české dodavatele," řekl v pondělí Vojtěch. 

Celkově zatím objednalo zdravotnictví 88,5 milionu kusů ochranného materiálu za šest miliard korun - drtivou většinu z Číny. Šéf jeho nákupního týmu  Miroslav Doležal už dříve jmenoval firmy jako Zdravtex, Liptex trading, Clinitex, Vitapur, Richter Medical, Alpiano, Brotex, Dita, Vývoj Třešť, Pleas, Lufoli, Sintex, Sigmu Lutín, Pardam, Refil, Moldex a další.  

Samotný seznam firem ale nemá až tak vypovídací hodnotu. Bylo by potřebné vědět například to, o jaké množství zboží šlo, zda by ho firmy byly schopné dodat ještě více, případně kdy tyto smlouvy byly uzavřeny. Deník Aktuálně.cz nedávno informoval například o některých větších českých firmách, které šijí ochranné pomůcky, že by byly schopné dodávat mnohem více kusů, kdyby stát podpořil nákup nových linek na výrobu. 

Redakce také oslovila ministerstvo zdravotnictví se sérií dotazů na firmy, které se v polovině března ozvaly se stížností, že je stát neoslovil. Šlo například o Ego Zlín a Gumárny Zubří, které se přihlásily jako první. Šéf nákupního týmu Doležal vzkázal, že je vede v patrnosti, ale tehdy tvrdil, že jejich zboží stát nepotřebuje. "Nabízeli produkty, které v současnosti nepoptáváme - například sanitární produkty či produkty z technické pryže, termoplastu a dalších materiálů -, nebo je máme poptány u jiných firem," sdělil.

Další stěžující si firmou byl GeneProoff, který vyrábí speciální testy na koronavirus. "Při současném množství asi pěti tisíc vyšetření týdně v celé České republice jsme schopní bez problémů vykrýt celou tuzemskou spotřebu testů," uvedli v březnu zástupci firmy. "Jde o kvalitního a certifikovaného výrobce kvalitních rychlotestů. Určitě s ní navážeme velmi rádi jednání. Nicméně tato firma se nám neozvala a nepodala nabídku do centrálního nákupu. Prosíme tedy, aby se s námi nejdříve tato firma spojila," reaguje Doležal s tím, že nabídku poté na ministerstvu zdravotnictví vyhodnotí.

Další firmou, která nabízela spolupráci, byla společnost, která sice není česká, ale mohla by v případě plicních ventilátorů nahradit dodávku z Číny. Jde o německého výrobce Dräger. "Od této firmy jsme neměli nabídku na plicní ventilátory jako takové, ale jiné zařízení v oblasti anesteziologie, které také umí dýchat, proto se řešila vhodnost těchto zařízení," sdělil Doležal a dodal, že ministerstvo preferuje značky, které již v českém zdravotnictví fungují. "Ohledně kvalitních plicních ventilátorů jednáme s firmou Getinge, AirLiquide, Hamilton Medical, GE Healthcare, ImtMedical. V tuto chvíli máme naopak 40 kvalitních nakoupených a další jsou v jednání," podotkl. 

Linka 1212, karta do mobilu i projekt Spojujeme Česko

Hlavním "hráčem", který by se měl věnovat českým firmám, však není vnitro ani zdravotnictví, ale ministerstvo průmyslu a obchodu. I na něj mířila zejména v prvních březnových týdnech kritika z českých firem, že se jim tento úřad málo věnoval. Ministr Karel Havlíček (za ANO) tuto kritiku odmítá a tvrdí, že se jim on a mnozí podřízení úředníci maximálně věnují.

Deník Aktuálně.cz předminulý týden navštívil úřad v doprovodu Robina Čumpelíka z tiskového oddělení a zajímal se o to, co konkrétně úřad dělal a dělá pro firmy v Česku. Čumpelík tvrdí, že ministerstvo se začalo věnovat českým firmám hned, jak to bylo možné.

"Když přišla koronavirová epidemie, začali jsme se vzápětí věnovat hned několika projektům. Mezi prvními byl rozjezd linky 1212, se kterou pomáhá spousta našich pracovníků. Dalším projektem bylo vytvoření digitální interaktivní karty, ve které se aktualizují všechny klíčové informace, které souvisejí s pandemií koronaviru. Do mobilních telefonů si ji stáhly desítky tisíc lidí," uvedl Čumpelík a s nadšením ukazoval patrně hlavní projekt ministerstva, a to platformu Spojujeme Česko, která začala fungovat od 28. března.

Podle Čumpelíka se na tomto projektu, který vznikl ve spolupráci s CzechInvestem, podílí kromě státu například vědci, univerzity či právě české soukromé firmy. "Je to skvělá věc. Jde o otevřený rozcestník technologií, služeb a platforem, které se spojily v boji s pandemií koronaviru. Firmy se do systému přihlásí a společně můžou hledat možnosti spolupráce. My nejsme schopni nakoupit a distribuovat, ale jsme schopni propojovat, dávat například menším firmám kontakt na velkovýrobce," vysvětluje Čumpelík.

Odmítá přitom, že by ministerstvo průmyslu a obchodu odmítlo jednat s jakoukoliv českou firmou, která by se na něj obrátila. "To vám můžu za nás garantovat. Nestalo se, že bychom s někým nekomunikovali. Pokud nějaká česká firma dělá cokoliv kolem koronaviru, tak se na nás může obrátit a my stoprocentně zareagujeme. Pokud má ta nabídka významný smysl, tak pomůžeme," sliboval Čumpelík.

Také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdil, že se snaží českým firmám co nejvíce pomáhat. Podle něj si ale ne každá zaslouží podporu. "Je strašná spousta firem, které nám posílají nějaké produkty a tlačí na to, abychom je od nich koupili. Někteří z nich jsou super a mají pěkné produkty, ale bacha, jiní cítí, že stát dnes rozdává, a snaží se do toho rychle dostat. A potom jsou velmi agresivní, někdy až trošku vydírají, že když něco neodebereme, tak oni s tím půjdou do médií a řeknou, že jsme neschopní," uvedl ministr.

Nicméně sám přiznal, že existuje spousta zajímavých českých firem, což se v době epidemie ukazuje možná ještě více než kdykoliv dřív. "Jsme skutečně zemí pro budoucnost. Naši lidé se dokážou neuvěřitelně adaptovat na nové věci. Stejně jako náš průmysl. Jsme národ, který historicky umí improvizovat," prohlásil ministr. Až zpětný detailní pohled na činnost státu ukáže, jak moc politici schopné české firmy podpořili, či nepodpořili.