Od rudé k hnědé: Konečná končí, komunisté volí nového šéfa a řeší krizi identity
Publikováno: 30.5.2026
GLOSA / KSČM, která vypadla už v roce 2021 z parlamentu, si volí nového předsedu. Kateřina Konečná končí, stranu chce vést pětice kandidátů. Je tedy z čeho vybírat. Hlavní problém komunistů spočívá v tom, že se posunuli na národně konzervativní pozice, tudíž nemají problém spolupracovat s krajní pravicí, svým kdysi odvěkým nepřítelem. Jsme svědky komunistické krize identity. Komunisté budou mít po víkendu nového šéfa. Na výběr je hned z pěti kandidátů, mezi nimi jsou třeba Roman Roun, bývalý poslanec Leo Luzar nebo Petra Prokšanová. Komu dnes tato formace politicky či myšlenkově konvenuje už nevolí komunisty, ale zhnědlé společenství lidí. Stejně jako u sociální demokracie i u komunistů nastala krize identity. Tento postupný proces se rozběhl již před nějakým časem, kdy komunisté rezignovali na marxisticko-leninské učení. Není náhoda, že jsme dlouho neslyšeli o socialismu, revoluci, třídním boji, ale o to hlasitěji slýcháváme od komunistických zástupců poučky z národně konzervativní ideologie, která prostupuje Evropou, a frontálně útočí na liberální demokracii. To samo o sobě komunisty propojuje s krajně pravicovými formacemi, s nimiž nemají žádný problém jít do holportu. Zajímavé je, že to byla přece krajní pravice, vůči níž se komunisté vždy ostře vymezovali. Představovala jejich úhlavního nepřítele. Stačí se podívat do minulosti. A dnes nemají problém si s ní podat ruku, aby se sešli na společné národně konzervativní (a tradičně proruské) platformě. Komunisté se zaklínají všudypřítomným vlastenectvím, byť odjakživa byli na prvním místě internacionalisty, když hlásali, že dělník má vždy blíž k dělníkovi jiné země než k vlastní buržoazii. Pokud by…