Odchod z EU dál působí chaos. Mayová ruší hlasování, roste hrozba "divokého" brexitu
Premiérka Mayová odsouvá hlasování v parlamentu, pro dohodu o brexitu by totiž téměř určitě nedokázala získat většinu hlasů.
Publikováno: 10.12.2018
Bez schválení dohody o vystoupení z EU by přitom s největší pravděpodobností nastal takzvaný "divoký" brexit, tedy odchod Spojeného království bez jakékoliv dohody.
To by nejspíš mělo dramatické dopady na britskou ekonomiku. Vláda i britská centrální banka odhadují, že by v takovém případě byla země v příštích 15 letech zhruba o desetinu chudší oproti stavu, kdyby žádný brexit nenastal.
Úřad premiérky přitom ještě v pondělí dopoledne tvrdil, že hlasování se v úterý určitě uskuteční. Vzápětí ale prý ministry informoval, že nastane odklad. Definitivně by to měla Mayová potvrdit v příštích hodinách. Zatím není jasné, kdy by na hlasování mohlo dojít, pokud ho premiérka skutečně odloží.
Stále tak platí, že britští politici se mezi sebou nedokážou domluvit na žádné variantě odchodu z EU. Většinu v parlamentu nemají ani ti, kteří by chtěli s unií po britském odchodu zachovat co nejtěsnější vztahy, ani ti, kteří by si přáli co nejtvrdší "rozvod".
Čas na dohodu se přitom krátí - Spojené království z EU vystoupí už 29. března 2019. Brexit bez dohody by přitom nejspíš výrazně narušil život v Británii. Britské supermarkety mají zásoby jídla jen na jeden a půl dne. Pokud nastane "divoký" brexit, je možné, že v britských obchodech bude jídlo chybět. Stejně jako léky.
Na Spojené království by se v případě brexitu bez dohody doslova přes noc přestala vztahovat celá řada smluv, podle kterých nyní firmy se zbytkem EU obchodují. To by podle odhadů způsobilo například desítky kilometrů dlouhé fronty kamionů na hraničních přechodech. A tedy i reálné riziko, že se do britských obchodů včas nedostanou zásoby jídla.
Kromě toho by mezi britskými ostrovy a zeměmi unie taky přestala létat letadla, pokud by obě strany včas neuzavřely nutnou krizovou dohodu o leteckém provozu.
Problém kolem irské pojistky
Premiérka Mayová se po mnoha měsících složitých vyjednávání se zástupci unie shodla na kompromisní podobě brexitu. Jejím odpůrcům, včetně těch v její vlastní Konzervativní straně, ale vadí především ustanovení, které má zabránit nutnosti obnovy hranic mezi členem EU Irskem a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z unie odchází.
Podle dohody má problém Irska vyřešit definitivní obchodní smlouva, o níž začne Londýn jednat s EU hned po brexitu. Pokud se ji ale během příštích několika let nepodaří dohodnout, zůstane Spojené království členem evropské celní unie. A bude muset respektovat řadu evropských pravidel, i když o jejich podobě už nebude moci hlasovat.
Tato takzvaná irská pojistka má platit jen do doby, než bude na světě definitivní obchodní smlouva. To ale může trvat řadu let.
Státy EU vylučují, že by byly ochotné jednání o Irsku znovu otevřít. Naznačují pouze, že můžou udělat změny v nezávazné deklaraci o budoucí podobě vzájemných vztahů s Británií - i na tomto dokumentu se s britskou premiérkou domluvily.
Do deklarace by vyjednavači mohli doplnit přesnější zmínky o tom, jak by měly budoucí vztahy vypadat. Tedy jestli by Británie chtěla po ukončení členství zůstat s unií v co nejtěsnějším vztahu, nebo se od ní naopak co možná nejvíc "odstřihnout".
I v tom případě by ale stále nebylo jisté, že by britský parlament takovou upravenou dohodu schválil.
Těžké dopady "divokého" brexitu
Případný krach jednání mezi Spojeným královstvím a EU a následný brexit bez jakékoliv dohody by poškodil i země unie. V Česku by kvůli tomu přišlo o práci 40 tisíc lidí, odhaduje ve své analýze Česká spořitelna. Podle ní by byl výkon české ekonomiky oproti současnosti o 1,1 procenta nižší.
Ještě víc než Česko by "divoký" brexit zasáhl Irsko, Nizozemsko nebo Belgii. Jednoznačně nejhorší následky by ale měl pro samotnou Británii - do EU směřuje skoro polovina britského vývozu. V případě odchodu z unie bez dohody by britské firmy ztratily hladký přístup na tento trh.
Politiky každopádně tlačí čas, brexit nastane v podstatě už za čtvrt roku. Část britských politiků nicméně stále doufá, že se podaří vyhlásit druhé referendum a odchod z EU díky tomu zvrátit. Vláda ale takovou variantu vyloučila.