Odešel další velký šlechtic. Lichtenštejnům i Schwarzenbergům stále dlužíme nápravu křivd
Publikováno: 7.12.2023
KOMENTÁŘ / V širokých horských údolích horního Rýna se rozezněly všechny zvony. V úterý nečekaně zemřel lichtenštejnský princ Konstantin, ředitel knížecí lichtenštejnské nadace a předseda dozorčí rady společnosti Liechtenstein Group AG, která spravuje aktiva v hodnotě 290 miliard eur. Bylo mu pouhých 51 let. Nadace spravuje rodinný majetek, k němuž nikdo z rodiny nemá přímé dispoziční právo. Každý z nich je v roli zaměstnance a manažera. V majetku nadace i komerčního holdingu je mimo jiné největší soukromá umělecká sbírka v Evropě, která zahrnuje obrazy Rafaela a Rubense, dále řada podniků lesního hospodářství, vinné sklepy, a také několik bank od Londýna po Hongkong. Stejné uspořádání rodinného majetku jsme poznali i u našich Schwarzenbergů. Karel Schwarzenberg stál až do nástupu do ministerské pozice jakožto vládnoucí kníže v čele schwarzenberské knížecí nadace, ale také osobně nedisponoval celým rodinným majetkem, který na území Rakouska představoval asi 6 miliard korun. Aristokratické rodiny mají přísná pravidla a jejich členové se musí chovat jako dobří správci jen dočasně svěřených statků jako v evangelijním podobenství o hřivnách, pro něž si Pán jednou přijde a posoudí jejich spravování. Jak Lichtenštejny, tak i Schwarzenbergy náš někdejší československý stát drasticky okradl a náš současný stát na tomto okradení trvá. V případě Lichtenštejnů jde o celý majetek na území České republiky, který byl nezákonně zkonfiskovaný tím, že byla rodina označena za Němce podle Benešových dekretů. Přitom na majetek německy mluvících Švýcarů se Benešovy dekrety logicky nevztahovaly. Občané Lichtenštejnska byli postiženi tedy jen proto, že je jejich stát malý. To se vymyká civilizovanému…