Odsouzená kandidátka. Marine Le Penové se zkomplikovala cesta do Elysejského paláce. Opravdu nejde o komplot
Publikováno: 9.4.2025
Tentokrát to mělo konečně vyjít. Marine Le Penová kandidovala na pozici francouzského prezidenta nepřetržitě od roku 2012, a to s nezpochybnitelně vzestupnou trajektorií. Zatímco při prvním pokusu, kdy po otci čerstvě převzala tehdy ještě otevřeně extremistickou Národní frontu (později přejmenovanou na Národní sdružení, RN), skončila s odstupem na třetím místě, o pět let později už se probojovala do druhého kola a v posledních volbách v něm výrazně snížila náskok prezidenta Emmanuela Macrona. V příštím prezidentském klání, které se uskuteční na jaře roku 2027, měly být její vyhlídky ještě lepší. Macron už potřetí kandidovat nemůže a Le Penová dlouho přesvědčivě vedla v průzkumech pro první kolo voleb bez ohledu na možné protikandidáty. V rozhodujícím druhém kole pak byly její šance vyrovnané i proti dvěma zatím nejoblíbenějším potenciálním konkurentům: středovým expremiérům Édouardu Philippovi a Gabrielu Attalovi. Sen doyenky francouzské a potažmo evropské krajní pravice o tom, že se konečně probojuje do Elysejského paláce, však v poslední březnový den zkomplikoval soud. Ten totiž odsoudil Le Penovou a osm jejích spolustraníků za to, že mezi lety 2004 a 2016 platili zaměstnance Národního sdružení ve Francii penězi určenými na financování asistentů v Evropském parlamentu, čímž se dopustili zpronevěry v odhadované výši 4,6 milionu eur (114,7 milionu korun). A kromě tučné pokuty a domácího vězení ji potrestal i pětiletým zákazem kandidatury do jakýchkoli politických funkcí. Hysterická reakce Le Penová se proti rozsudku okamžitě odvolala, a nemusí tak začít s výkonem trestu a nošením elektronického náramku, který jí soud nařídil. Zákaz kandidatury je ale podle verdiktu platný okamžitě, a teoreticky by se tedy mohlo stát, že se faktická šéfka RN nebude moci účastnit příštích prezidentských voleb, i kdyby byl trest dočasné nevolitelnosti nakonec odvolacím…