Odveta za sankce a snaha stabilizovat měnu, komentují ekonomové Putinův požadavek na platby za plyn v rublech

<p><img width="1636" height="946" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-38.png" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Pixabay/Skorchanov" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-38.png 1636w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-38-300x173.png 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-38-1024x592.png 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-38-768x444.png 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-38-1536x888.png 1536w" sizes="(max-width: 1636px) 100vw, 1636px" /></p><strong>Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek v ruské státní televizi oznámil, že Rusko už nebude přijímat platby za dodávky svého zemního plynu v eurech ani dolarech, ale bude požadovat pouze rubly. Opatření se má týkat zemí, které podle Putina Rusko nepovažuje za přátelské a které vůči Ruské federaci přistoupily k tvrdým ekonomickým sankcím. Jde tak i o Spojené státy, Kanadu či Velkou Británii. Ekonomové oslovení deníku FORUM 24 vysvětlují, co tímto krokem Rusko sleduje, a odhadují, nakolik si jím může pomoci. </strong> Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka chce Rusko zvýšit zahraniční poptávku po rublech, aby se stabilizoval kurz měny. „Rubl v minulých týdnech výrazně oslabil, což v Rusku vyvolává silné inflační tlaky,“ vysvětluje Křeček a dodává: „Obchodování v rublech bude problematické. Jedná se o měnu s proměnlivým kurzem, takže obchody budou zatíženy kurzovými riziky, což může prodražovat nákupy plynu.“ Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje na to, že jde o pokus přenést riziko protiruských sankcí na samotný Západ, zejména západní velmoci. „Čím razantnější sankce je, tím se vystaví horšímu průběhu. Jasně to znamená, že když si Evropa - například když bude nakupovat plyn - bude muset rubly obstarat, bude muset ten kurz držet a samozřejmě se tím vystaví riziku třeba pádu rublu. Takže by to mohlo přeci jenom vést k tomu, že Evropa bude ve svých sankcích postupovat holubičím způsobem – tedy, jak by oslabovala rubl, když ho sama bude držet, protože s ním bude muset nakupovat suroviny,“ poukazuje Kovanda. A pokračuje: „Dalším důvodem je to, že to je určitá politicky motivovaná odveta, určená také domácímu publiku v Rusku. Protože Rusku nic jiného nezbývá, a toto je ukázka toho, že stále chce a umí provádět také odvetné údery. Samozřejmě Rusko ví, že to Evropě znepříjemní život, protože to, jak se teď budou muset zajištovat ti odběratelé plynu a ropy v Evropě proti výkyvu kurzu, samozřejmě něco stojí, a to pak budou muset přenést do nákladů. Takže kvůli tomu může zdražit plyn a pohonné hmoty ještě nad rámec toho současného zdražování, třeba i firmám a domácnostem v České republice. Takže je to vlastně taková odveta za sankce,“ říká Lukáš Kovanda. Putinův nástroj pomsty Podobně to vidí i ekonoma České spořitelny Michal Skořepa: „Tento požadavek má z ruského pohledu svoje kouzlo: (a) finančně vzato jde o nátlak na odběratele ruských komodit, aby svou poptávkou po rublech sami intervenovali ve směru posílení této měny, (b) v symbolické rovině jsou k těmto intervencím nuceny subjekty z nepřátelských zemí,“ vysvětluje Skořepa a doplňuje: „Co se ovšem týče samotného trhu s rubly, nejde o méně radikální změnu, než by se mohlo zdát. Už před několika týdny zavedlo Rusko povinnost tamních vývozců překlápět 80 procent příjmů z vývozu do rublů. Teď se tedy tato povinnost změní z 80 % na 100 % a bude plněna nikoli ruskými vývozci, nýbrž jejich zahraničními protistranami.“ Skořepa se obává toho, že Rusko se svým požadavkem nakonec bude slavit úspěch: „Vzhledem k neochotě Evropy zastavit nákupy ruských energetických komodit se dá čekat, že pokud bude Putin na této nově vymyšlené potupě trvat, Evropa na ni nakonec přistoupí. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozorňuje na to, že Rusko tímto krokem sleduje především dva cíle: „Požadavek Putina, aby z jeho pohledu ‚nepřátelské‘ země musely platit za odběr ropy a plynu v rublech je čirou snahou škodit především sjednocené Evropě, které je bohužel na dovozu plynu, ale i ropy na Rusku závislá a zároveň jde o to podpořit propadající se ruskou měnu rubl, která zamrznutím téměř poloviny devizových rezerv ruské centrální banky se nemůže spoléhat na její pomoc. Snaha spláchnout dva problémy v jednom kroku,“ zdůrazňuje Horská. „Jenže podle informací Refinitiv, 58 % exportních kontraktů Gazpromu je dle smluv o dodávkách nastaveno v eurech, 39 % v dolarech. Požadavek na platbu v rublu může být z hlediska práva považováno za porušení smluvních dohod. V tomto případě ale Rusko/Gazprom tahá za delší konec na rozdíl od Evropy, která zůstává na Rusku, co se týká dodávek energetických surovin, stále závislá,“ poukazuje Horská na další souvislosti kroku Ruska. Evropa by se podle ní měla už konečně probudit do kruté reality a začít činit razantní kroky na snižování závislosti na dovozu plynu a ropy z Ruska, protože jedině tak sníží dopad dalších protisankcí ze strany Ruska a jedině tak přestane Putinovi sloužit jako nástroj pomsty. „Přitvrzení sankcí ze strany Západu ale i přes tuto snahu přibrzdit ztráty rublu povede k dalším ztrátám rublu,“ uzavírá hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

#Hlavní stránka #Zprávy #oslabení rublu #protiruské sankce #rubl #Rusko #ruský plyn #Vladimir Putin

Publikováno: 24.3.2022

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek v ruské státní televizi oznámil, že Rusko už nebude přijímat platby za dodávky svého zemního plynu v eurech ani dolarech, ale bude požadovat pouze rubly. Opatření se má týkat zemí, které podle Putina Rusko nepovažuje za přátelské a které vůči Ruské federaci přistoupily k tvrdým ekonomickým sankcím. Jde tak i o Spojené státy, Kanadu či Velkou Británii. Ekonomové oslovení deníku FORUM 24 vysvětlují, co tímto krokem Rusko sleduje, a odhadují, nakolik si jím může pomoci. Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka chce Rusko zvýšit zahraniční poptávku po rublech, aby se stabilizoval kurz měny. „Rubl v minulých týdnech výrazně oslabil, což v Rusku vyvolává silné inflační tlaky,“ vysvětluje Křeček a dodává: „Obchodování v rublech bude problematické. Jedná se o měnu s proměnlivým kurzem, takže obchody budou zatíženy kurzovými riziky, což může prodražovat nákupy plynu.“ Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje na to, že jde o pokus přenést riziko protiruských sankcí na samotný Západ, zejména západní velmoci. „Čím razantnější sankce je, tím se vystaví horšímu průběhu. Jasně to znamená, že když si Evropa - například když bude nakupovat plyn - bude muset rubly obstarat, bude muset ten kurz držet a samozřejmě se tím vystaví riziku třeba pádu rublu. Takže by to mohlo přeci jenom vést k tomu, že Evropa bude ve svých sankcích postupovat holubičím způsobem – tedy, jak by oslabovala rubl, když ho sama bude držet, protože s ním bude muset nakupovat suroviny,“ poukazuje Kovanda. A pokračuje: „Dalším důvodem je to, že to je určitá politicky motivovaná odveta, určená také domácímu publiku v Rusku. Protože Rusku nic jiného nezbývá, a toto je ukázka toho, že stále chce a umí provádět také odvetné údery. Samozřejmě Rusko ví, že to Evropě znepříjemní život, protože to, jak se teď budou muset zajištovat ti odběratelé plynu a ropy v Evropě proti výkyvu kurzu, samozřejmě něco stojí, a to pak budou muset přenést do nákladů. Takže kvůli tomu může zdražit plyn a pohonné hmoty ještě nad rámec toho současného zdražování, třeba i firmám a domácnostem v České republice. Takže je to vlastně taková odveta za sankce,“ říká Lukáš Kovanda. Putinův nástroj pomsty Podobně to vidí i ekonoma České spořitelny Michal Skořepa: „Tento požadavek má z ruského pohledu svoje kouzlo: (a) finančně vzato jde o nátlak na odběratele ruských komodit, aby svou poptávkou po rublech sami intervenovali ve směru posílení této měny, (b) v symbolické rovině jsou k těmto intervencím nuceny subjekty z nepřátelských zemí,“ vysvětluje Skořepa a doplňuje: „Co se ovšem týče samotného trhu s rubly, nejde o méně radikální změnu, než by se mohlo zdát. Už před několika týdny zavedlo Rusko povinnost tamních vývozců překlápět 80 procent příjmů z vývozu do rublů. Teď se tedy tato povinnost změní z 80 % na 100 % a bude plněna nikoli ruskými vývozci, nýbrž jejich zahraničními protistranami.“ Skořepa se obává toho, že Rusko se svým požadavkem nakonec bude slavit úspěch: „Vzhledem k neochotě Evropy zastavit nákupy ruských energetických komodit se dá čekat, že pokud bude Putin na této nově vymyšlené potupě trvat, Evropa na ni nakonec přistoupí. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozorňuje na to, že Rusko tímto krokem sleduje především dva cíle: „Požadavek Putina, aby z jeho pohledu ‚nepřátelské‘ země musely platit za odběr ropy a plynu v rublech je čirou snahou škodit především sjednocené Evropě, které je bohužel na dovozu plynu, ale i ropy na Rusku závislá a zároveň jde o to podpořit propadající se ruskou měnu rubl, která zamrznutím téměř poloviny devizových rezerv ruské centrální banky se nemůže spoléhat na její pomoc. Snaha spláchnout dva problémy v jednom kroku,“ zdůrazňuje Horská. „Jenže podle informací Refinitiv, 58 % exportních kontraktů Gazpromu je dle smluv o dodávkách nastaveno v eurech, 39 % v dolarech. Požadavek na platbu v rublu může být z hlediska práva považováno za porušení smluvních dohod. V tomto případě ale Rusko/Gazprom tahá za delší konec na rozdíl od Evropy, která zůstává na Rusku, co se týká dodávek energetických surovin, stále závislá,“ poukazuje Horská na další souvislosti kroku Ruska. Evropa by se podle ní měla už konečně probudit do kruté reality a začít činit razantní kroky na snižování závislosti na dovozu plynu a ropy z Ruska, protože jedině tak sníží dopad dalších protisankcí ze strany Ruska a jedině tak přestane Putinovi sloužit jako nástroj pomsty. „Přitvrzení sankcí ze strany Západu ale i přes tuto snahu přibrzdit ztráty rublu povede k dalším ztrátám rublu,“ uzavírá hlavní ekonomka Raiffeisenbank.