Ojetý Hyundai ix20: Jistotu, která přežila téměř dekádu, dodnes koupíte zánovní
Auta, která se zapomněla ve výrobě navzdory konstrukčnímu stáří, mají šanci přežít modernější konkurenci. Patří k nim i Hyundai ix20.
Publikováno: 14.6.2021
Těsně před hospodářskou krizí měl Hyundai už hodně našlápnuto k dobytí Evropy. Prestiž mu dodával sedan Sonata i velká SUV Santa Fe a ix55. Kromě toho vybudoval továrnu v Nošovicích, z níž začal chrlit úspěšnou řadu i30.
Z druhé linky v téže hale pak začaly sjíždět malé ix20. A zatímco všechna ostatní auta měla něco společného s globální produkcí, která se prodávala v USA, Asii a Austrálii, ix20 bylo na čistém papíře vymyšlené výhradně pro Evropu. Kompaktní MPV se spoustou místa na malém půdorysu a bohatou výbavou.
Pohodlným nastupováním, vzpřímenou pozicí za volantem i výborným výhledem ven si ihned získal oblibu mezi motoristy staršími a pokročilými. Praktickou využitelnost a snadné manévrování ve městě si ale oblíbili všichni včetně žen, jelikož ix20 na poměry MPV vypadalo docela dynamicky.
Výbava zahrnovala volitelně i navigaci nebo parkovací kameru, většina zákazníků ale střízlivě volila druhý krok odspodu: manuální klimatizaci, kožený volant a posuvná zadní sedadla. Lišila se také úroveň světel, i ta chudší ale odváděla dobrou práci.
Své době odpovídala i volba pohonu: benzinové motory 1,4 a 1,6 litru MPI bez turba, k tomu dvojice stejně objemných dieselů. Tady není co splést. Na město a okolí benzin stačí, na dálnici už se žene do zbytečných otáček a ve spotřebě je cítit i nevýhodná aerodynamika vyšší karoserie. Dieselu nedělají dobře krátké trasy, ale na delších vynikne přiměřená síla, tichý chod a pětilitrová spotřeba.
Spolehlivé jsou všechny motory zhruba stejně, také ovšem mají pár much. Benzinové sporadicky potká totální škoda s vysypaným keramickým katalyzátorem. Abrazivní prach z něj se pulzacemi ve výfuku dostane zpět do válců, které vydře a motor ztratí kompresi, což znamená kompletní výměnu za 200 000 Kč.
Stát se to může už kolem 80 000 km, proto si před koupí nechte kompresi válců změřit. A rozhodně se vyhněte úpravám na LPG, neboť ani tovární přestavba není zárukou dlouhověkosti.
Diesel nemá ve zvyku trestat předčasnými závadami. Dokonce si vystačí s pevným setrvačníkem i geometrií turba, což ve stáří ušetří dost peněz. Únava věkem však kromě vstřikovačů může přemoct i filtr pevných částic, který stojí v originále sto tři tisíc, v ekonomické řadě dvaašedesát.
Poslední nepříjemností je koroze. Lakované části i podlaha jí odolávají, obvykle to ale vzdá plechová nádrž paliva. Na dnešní dobu nepochopitelná retro vychytávka stojí třináct tisíc korun.
Dělá to z ix20 rizikovou koupi? Ne nutně. Za prvé se dá stále pořídit v pětileté záruce - zde má výhodu sesterská Kia Venga se zárukou sedmiletou. Ujistěte se však, že je vážně platná. Setkat se můžete s prošvihnutými termíny prohlídek i se servisní knížkou orazítkovanou nezávislým opravářem.
A za druhé zvažte další možnosti. Ve stejné kategorii najdete Opel Meriva, který kromě motorů trápí i převodovky. Nebo už hodně starou a notně ojetou Škodu Roomster. A do třetice novější a přitažlivé, ale mnohem dražší SUV Renault Captur.
Vysoce převládající soukromá klientela navíc na autech nenajíždějí moc kilometrů. Potvrdil to i bílý exemplář z AAA Auto. Vzácná kombinace benzinové šestnáctistovky s automatem je trochu dražší než průměr, ale stejně tak tříleté auto po 33 000 km bylo k nerozeznání od nového.
Vozy s manuálem po faceliftu z roku 2015 za cenu od 250 000 do 300 000 Kč určitě stojí. Je totiž velmi pravděpodobné, že ve finále přežijí veškerou novější konkurenci.