Okamurovo a Babišovo letní blouznění o zrušení devátých tříd byl nebezpečný blábol
Publikováno: 3.8.2026
KOMENTÁŘ / Pokud by se daly státní finance řídit pomyslnými výpočty na ubrousek v poslanecké kantýně, byl by Tomio Okamura bezpochyby horkým kandidátem na Nobelovu cenu za ekonomii. Přijít s tvrzením, že zrušením posledního ročníku základní školy by státní rozpočet obratem ušetřil 50 miliard korun vyžaduje hodně velkou představivost. Anebo, v horším případě, absolutní neznalost. Skutečnost, že se tohoto letního balonku okamžitě chytil premiér Andrej Babiš, který uvedl, že i ministryně financí Alena Schillerová má jen osmiletou základní školu, posouvá odbornou debatu o koncepčních proměnách českého školství k značně absurdnímu kabaretu. Ačkoliv Babišova koalice mezitím svůj nápad odpískala, je poučné se na něj podívat znovu z další perspektivy. Otázka přece nezněla a nezní, zda ministryně Schillerová zvládne trojčlenku i bez deváté třídy, ale zda má Česko hazardovat zkrácením základní školy s budoucností dětí. A to jen proto, aby si populističtí politici mohli líbivými, ale nepravdivými tezemi o šetření peněz veřejných poplatníků nahánět politické body. Okamurova rozpočtová logika stojí na hodně hliněných nohách. I laik, neseznámený do hloubky se strukturou rozpočtu školského resortu, si dokáže spočítat, že zrušením jednoho ročníku základní školy není možné ušetřit 50 miliard korun, protože by se jednalo o zhruba šestinu všech peněz, které dává stát na vzdělání. Ostatně, hlubší propočty tohoto případného opatření nabídl Daniel Münich, ekonom z odborného pracoviště CERGE-EI, který po věcné stránce letní blouznění pánů Okamury a Babiše doslova rozcupoval. Za nepravdivé označil Okamurovy odhady i ministr školství Plaga. Zatímco Okamura operoval s čísly, které si vycucal z prstu, Babiš kontroval osobní vzpomínkou a příkladem ze svého kabinetu. Argumentovat tím, že…