Okamurovy plakáty nemají se svobodou slova co dělat. Snad bude tentokrát justice konat
Publikováno: 26.8.2024
KOMENTÁŘ / Nedávno jsme se dozvěděli mj. to, že Andrej Babiš může lhát, jak chce, a když je to v době volební kampaně, což je v České republice v podstatě pořád, nejde o žádný problém. Nyní tu máme odporné, lživé, rasistické plakáty SPD Tomia Okamury, který stojí na okraji propadliště dějin a hledá, čím by ještě mohl oslovit tu nejhorší spodinu, aby nepřišel o příjmy. Doufejme ovšem, že žijeme v natolik vyspělé zemi, že něco podobného neprojde. Okamura panikaří. Od pláče kvůli trefnému označení Pitomio totiž nepřicházejí dobré zprávy z volebních průzkumů. SPD začíná voliče nudit, ti hledají svého nového mesiáše, hlasy bere Kateřina Konečná, případně Motoristé. Okamura působí nezajímavě, nepřináší nová témata a pro řadu „bojovníků proti mainstreamu“ z internetových diskuzí, kteří mu poctivě házeli hlasy, se stal součástí establishmentu. Proto bylo potřeba jednat. A tak přišla Okamurova strana s kampaní, která je za hranou snad všeho, co bylo doposud možné si představit. Instantní rasismus proti migrantům, ale samozřejmě i proti Romům, strašení údajnou drahotou úplně všeho a další projevy, které mají oslovit dno společnosti. Je sice dobře, že se pan Okamura bojí o své dobré bydlo, to ale neznamená, že by mu to mělo jen tak projít. Okamura ví, že musí přitvrdit, protože dlouho těžil z toho, že nemá žádnou dostatečně zorganizovanou konkurenci. Samozřejmě vzápětí ústy Radima Fialy začalo hnutí SPD tvrdit, že odporné planáty jsou „alegorií“, aby pak na svých sociálních sítích dál rozdmýchával strach a nenávist. Protože o to jediné tady jde. Je…