Olympionik si musel opravit bazén, který Rusové zničili, popisuje autor nového filmu
"Rusové zabili více než 400 ukrajinských sportovců, zničili stovky stadionů. Přesto mají právo účastnit se olympijských her?" diví se Marek Vítek.
Publikováno: 2.5.2024
"Při ruské agresi bylo zabito přes 400 ukrajinských sportovců a trenérů, sportovní infrastruktura je na mnoha místech poničena nebo přímo zničena, z mnoha mladých sportovců se stali uprchlíci," popisuje Marek Vítek. V 90. letech působil na Nově i v České televizi, točil v několika válečných zónách a mapoval působení českých vojáků na zahraničních misích. Právě dokončovaný dokument o ukrajinských sportovcích ale považuje za nejdůležitější.
Původně měl nést prostý název Sport a válka, nakonec se ale rozhodli pro jiný. Během natáčení je nejvíce zaujala touha mnoha ukrajinských sportovců bránit svou zemi a někdy položit za ni i život. Snímek proto pojmenovali Charakter: Sportovec.
"S Radanem jsme si uvědomili, že sportovci chtějí bojovat a chtějí vyhrávat, mají to ve své DNA. A proto ukrajinští sportovci byli často mezi prvními dobrovolníky, kteří se přihlásili do války s tím, že vyhrají," vysvětluje Vítek. Vychází z rozhovorů, které na Ukrajině vedl mimo jiné s příbuznými sportovců, kteří zemřeli na frontě nebo je zasáhly ruské rakety.
"Hráč s číslem 24 se jmenuje Makar Jerofjejev. Byl to hokejový obránce z Dnipra a padl na frontě. Další je příběh Dmytro Serbina, hráče amerického fotbalu z Kyjeva. Jako uznávaný kardiochirurg se přihlásil jako lékař dobrovolník a padl při evakuaci raněných na frontě. Raketa zabila ve Lvově legendu ukrajinského basketbalu Viktora Kobzystého nebo v Dnipru trenéra boxu Michajla Korenovského," zazní v dokumentu.
Rusko olympiádu využije v propagandě
"Natočili jsme osm portrétů, mezi kterými jsou i mladí sportovci, kteří museli kvůli válce odejít z Ukrajiny, vrátili se tam, ale nakonec využijí program kanadské vlády a budou dál sportovat v Kanadě," říká novinář. V dokumentu zachytil také ukrajinského plavce, na jehož příkladu je vidět, jak složité je připravovat se na letošní olympiádu v Paříži v domácích podmínkách.
"Jde o juniorského mistra světa v plavání, který bude na olympiádě startovat. Jenže se musí připravovat ve velmi obtížných podmínkách. Po ruském útoku byl bazén poničený a on ho musel s dalšími lidmi dávat dohromady, aby mohl pokračovat v přípravě. To je přece šílené. Mnoho sportovních zařízení bylo zničeno úplně," upozorňuje Vítek.
Rusové zničili stovky stadionů, sportovišť či bazénů, tisíce sportovců utekly před válkou do zahraničí. Podle něj proto nemají právo účastnit se olympijských her v Paříži. A to ani pod neutrální vlajkou, jak o tom rozhodl Mezinárodní olympijský výbor.
"Sportovci by měli mít v přípravě rovnocenné podmínky. Ale copak sportovci na Ukrajině takové podmínky ve srovnání s těmi v Rusku mají? Navíc jsem při přípravě dokumentu viděl, jak Rusko umí obrovsky propagandisticky využít pro svou politiku úspěchy ruských sportovců. Nepochybuji, že to udělá i v případě úspěchů na olympiádě. A bude úplně jedno, že nebudou startovat pod ruskou vlajkou," míní.
Nikdo neodhadne, kde budou Rusové zabíjet
Dokument lidé uvidí poprvé 7. května v pražském kině Atlas, poté půjde do dalších menších kin. Například 26. června ho bude promítat Institut Paměti národa v Pardubicích, kde proběhne také beseda. V první polovině června se objeví dokument na obrazovkách České televize. Zájem o něj mají také další stanice, včetně zahraničních.
"Snad všechno stihneme, dokument ještě pořád stříháme a děláme na něm spoustu dalších věcí. Ať jde například o grafiku nebo české titulky. Je na tom ještě hromada práce," přiznává Vítek, který v minulosti pracoval společně se Špronglem jako televizní reportér.
Před dvaceti lety založil produkční společnost A-NEWS, ve které natočili kromě jiného spoustu dokumentů. Například ten první, s názvem Ďábel v nás, zachytil známého fotografa Jana Šibíka při focení války v Libérii. Od té doby točili válku v několika dalších zemích, ale podle Vítka žádná nebyla tak specifická jako ta na Ukrajině.
"Když jsme natáčeli v minulosti válečné konflikty, vždy existovala určitá linie, na které se bojovalo. A když člověk odjel o několik desítek či stovek kilometrů dál, mohl relativně v klidu žít. Jenže na Ukrajině je to jiné. Zdaleka ne každý v Česku si uvědomuje, že válka se tam dotýká i mnoha lidí, kteří žijí daleko od frontové linie. Nikdo nedokáže odhadnout, kam ruské rakety dopadnou a kde budou zase zabíjet," říká Vítek.