Omamná vůně autoritářství. Voliči si musí uvědomit, co se nám servíruje jako alternativa k demokracii
Publikováno: 3.4.2025
KOMENTÁŘ / Překročili jsme Rubikon, aniž by si toho většina z nás všimla. Podle analytického projektu Varieties of Democracy z univerzity ve švédském Göteborgu, který se dlouhodobě zabývá monitorováním stavu demokratických společností ve světě, poprvé za 20 let byl v loňském roce počet demokracií na této planetě (88) menší než počet autoritářských režimů (91). Další zpráva zní ještě strašidelněji. Pokud se věci budou vyvíjet stejným směrem jako v posledních dvou měsících, co se do Bílého domu vrátil Donald Trump, přestanou USA hned podle několika kritérií být plnohodnotnou demokracií. To by možná znamenalo zvrat ve světových dějinách. Co se vlastně děje? Na to, že takzvané demokratizační vlny, z nichž největší „spláchla“ v letech 1989 až 1991 Sovětský svaz a jeho komunistické satelity, vystřídal na začátku 21. století nový celosvětový vzestup autoritářství, upozorňují politologové už dlouho. Může za to řada negativních jevů, od vedlejších účinků globalizace, například migračních krizí, po výstřelky radikálních pokrokářů. Nejde však pouze o chyby liberálního světového řádu, kterému teď hrozí podle mnoha pesimisticky naladěných analytiků téměř nevyhnutelný zánik. Je tady jiný faktor: autoritářství začíná být leckde vnímáno, a Česko v tom není výjimkou, jako fungující alternativa údajně stagnující demokracie. Proč? Důvodů je několik. Stabilita výměnou za loajalitu Dnešní diktatury, včetně čínské nebo ruské, nejsou natolik kruté a nelidské jako jejich předchůdkyně za Stalina a Mao Ce-tunga. Průměrnému Číňanovi nebo Rusovi nehrozí žádný gulag nebo popravčí četa, pokud se neplete do politiky a chová se loajálně, hraje podle vládou zavedených pravidel. Ba co víc, pokud se mu…