Omezování pesticidů má smysl, přeměna zemědělství ale bude nákladná, zní obavy z Čech
"Čeští zemědělci svůj příspěvek k naplnění cílů EU v této oblasti zvládnou," uvedl místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jan Štefl.
Publikováno: 21.11.2021
Dopadové studie strategie Od zemědělce ke spotřebiteli pro Evropu nehodnotí současnou strategii nijak optimisticky. Podle studie vypracované organizací Copa-Cogeca, která zastupuje hlavní evropské organizace sdružující zemědělce včetně Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, by významně klesla produkce evropského zemědělství. Bylo by proto nutné zvýšit dovoz plodin z jiných zemí. Přibylo by také lidí, kteří pociťují nedostatek potravin, a to nejméně o 22 milionů.
"Závěry dopadových studií Amerického federálního ministerstva zemědělství a organizace Copa-Cogeca považujeme za znepokojivé a zásadní pro budoucnost evropského zemědělství," prohlásil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Z pohledu těchto organizací jsou nejvíce problematické články zahrnující snížení zemědělských emisí některých plynů o 20 až 30 procent, jednotné standardy pro zdravé stravování v rámci EU a reflektování skutečných nákladů na produkci cenami potravin. Kritizují také to, že současný návrh počítá s několika cíli, které jsou spolu ve vzájemném rozporu.
Kriticky se na přeměnu zemědělství dívá i Dana Večeřová z Potravinářské komory ČR. "Plánovaná přeměna bude velice nákladná, není jasné, jakým způsobem ji budeme financovat, jak rychle a v jakém sledu ji budou realizovat ostatní členské státy," uvedla.
Z globálního pohledu je podle ní nezbytné, aby stejnou míru aktivity jako EU vykazovali i ostatní světoví hráči. V opačném případě nebude možné dosáhnout snížení globálních emisí a například úsilí EU o uhlíkovou neutralitu bude zmařeno.
Omezování pesticidů dává smysl, zní od soukromníků
Nadějnou budoucnost zemědělství v souvislosti se snižováním pesticidů naopak pozitivně vidí místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Jan Štefl. "Čeští zemědělci svůj příspěvek k naplnění cílů EU v této oblasti zvládnou," uvedl.
Omezování pesticidů podle něj dává smysl a zemědělci je v mnoha případech již uplatňují. Jako příklad zmínil formu integrovaného pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy a raných brambor, kdy prostřednictvím závlahových systémů aplikují nejenom mikrodávky hnojiv, ale i mikrodávky pesticidů.
"Čeští zemědělci již nyní systematicky snižují či optimalizují dávky pesticidů, rozšiřují také plochy s integrovanou produkcí výše uvedených plodin, začínají používat řízené a cílené aplikace pesticidů," uvedl. V ČR se podle něj počítá i s rozšířením ploch orné půdy pro pěstování zemědělských plodin v ekologickém zemědělství, které nepoužívá žádné průmyslové pesticidy ani průmyslová hnojiva.
Stejně na to nahlíží i europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). "České zemědělství prošlo významným pokrokem a používá významně méně 'chemických' pesticidů než okolní země," řekla redakci.
Cíl 50 procent je průměrem pro EU
Přestože se o omezení používání pesticidů mluví v celoevropském měřítku, každá země na polovinu ponižovat nebude. "Snížení spotřeby pesticidů o padesát procent je stanoveno jako průměrný cíl pro celou EU, a nikoliv jako povinný cíl pro každý jednotlivý stát," zdůrazňuje Štefl (ASZ ČR).
"Komise si je vědoma, že není možné mít zemědělství zcela bez chemických pesticidů. Cílem právních předpisů EU o pesticidech by nemělo být eliminovat pesticidy, ale spíše minimalizovat jejich dopad na lidské zdraví a životní prostředí," uvedla Šojdrová. Evropská komise proto prý musí definovat cíle, které by byly stanoveny na základě národních průměrů používání pesticidů, a stanovit ambicióznější cíle pro ty členské státy, jež dosud nedosáhly dostatečného pokroku.
Závazné cíle by měla Komise předložit během prvního pololetí roku 2022 v návrhu revize směrnice o udržitelném používání pesticidů.
EU si přitom již v současné době stojí velmi dobře a patří mezi nejmenší spotřebitele pesticidů. Konkrétně Česko už snížilo spotřebu pesticidů podle publikace Agricultural Atlas 2019 mezi lety 2011 až 2016 o celých 13 procent. Šetrné využívání umělých hnojiv a pesticidů by v Česku mělo být podporováno i v následujících letech - zavázala se k tomu vznikající vláda ČR ve své koaliční smlouvě.
Jiné státy EU však svou spotřebu pesticidů naopak zvýšily: například Francie o 17,4 procenta, Španělsko o 5,2 procenta, Polsko o 12,5 procenta nebo Maďarsko o 14,2 procenta, jak uvádí Agrární komora ČR. V čele největších celosvětových spotřebitelů se pak drží Čína, Brazílie a USA.