Omezte kapry, říká influencerka v kampani banky. Politici kvůli tomu píší do Francie
Video influencerky z kampaně Komerční banky popudilo některé politiky i zemědělce, kromě "útoku na národní tradice" totiž prezentovalo chybná data.
Publikováno: 22.12.2021
"Taky to na Vánoce pravidelně přeženete? Kapr, řízek, nejlépe dvakrát denně a cukroví k tomu? V Česku se na Vánoce spotřebuje asi 18 000 tun kaprů, což odpovídá 32 000 tunám CO2. A to je obrovské číslo. A nechcete to třeba letos zkusit jinak? Ať jsou pak ty Vánoce lehčí," vyzývá se ve videu Komerční banky knižní influencerka Lucie Zelinková.
Reakce na sociálních sítích na sebe nenechala dlouho čekat. "Popravdě vždy, když někdo z klimatizovaných kanceláří výškových budov hovoří o zemědělcích nebo rybářích jako producentech CO2, přemýšlím nad jeho hloupostí," uvedl na Twitteru europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Vyjádřil se i poslanec a místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), který za útokem na české tradice vidí zahraniční kapitál: "Jako poslance JČ kraje a rybáře se mě dotklo, že zahraničním kapitálem vlastněná KB dělá kampaň o přehodnocení štědrovečerního menu s tradičním kaprem! Některé věci by neměly podléhat módě. Co by se asi ve Francii dělo, kdyby jejich rybářům chtěl někdo brát práci?" Většinovým vlastníkem Komerční banky je francouzská banka Société Générale.
Zdechovský následně ke komentáři Bartoška dodal, že již do Francie napsal stížnost. "Tohle je přes čáru. Tím u mě skončili. Za toto by měl okamžitě skončit ředitel," dodal. K tomu, zda stížnost europoslance Société Générale obdržela, se francouzská centrála do publikace článku nevyjádřila.
Cílili jsme na plýtvání, říká banka
Komerční banku i influencerku zároveň magazín Finmag nachytal na tom, že zveřejněné údaje o spotřebě kaprů v Česku jsou nepřesné. "Začněme tím, že 18 000 tun kapra se u nás na Vánoce fakt nesní, ale vyloví za rok. Z toho něco přes půlku jde na vývoz, zejména do Německa," uvedl časopis na svém twitterovém profilu.
Banka si za svou kampaní stojí. "Hlavním cílem naší kampaně bylo poukázat na možnosti, jak se i o Vánocích chovat způsobem, který bude ohleduplný vůči našemu životními prostředí, aniž bychom se připravili o výjimečnost tohoto svátku. Video Lucie Zelinkové bylo tematicky zaměřené na jeden z největších problémů současné doby, kterým je plýtvání s jídlem a za tímto sdělením plně stojíme," upřesnil mluvčí banky Pavel Zúbek pro on-line deník Aktuálně.cz.
Za nepřesná čísla se banka omluvila. "Jako podpůrný argument jsme využili data, která jsme získali od RNDr. Viktora Třebického, Ph.D. Tato data bohužel nezohledňují fakt, že polovina v ČR vylovených kaprů se vyveze do zahraničí. Za tuto nepřesnost se omlouváme," dodal mluvčí.
Influencerka Zelinková do publikace článku na dotaz on-line deníku Aktuálně.cz, jaká alternativa pro štědrovečerní večeři by podle ní byla udržitelnější, neodpověděla. Mluvčí banky ale uvedl, že Zelinková připravuje dodatečné vysvětlení, ve kterém uvede věci na pravou míru a bude k dispozici na sociálních sítích.
Lokální jídlo je nejšetrnější, připomíná analytik
Agrární analytik Petr Havel pro Aktuálně.cz řekl, že video Komerční banky považuje za nešťastné. Podle něj činí roční produkce kaprů v Česku něco přes 17 000 tun. Zároveň připomněl, že rybí maso je obecně považováno za nutričně nejhodnotnější. "V minulosti také byly v zahraniční, dokonce i u nás, snahy rybí maso daňově zvýhodnit," dodává.
Analytik dále připomíná, že konzumace lokálních potravin představuje nejnižší zátěž pro životní prostředí, protože emise vznikají právě při transportech zemědělských surovin a potravin na velké vzdálenosti.
Vyzdvihnul i roli rybníků a obecně vodních ploch v přírodě. "Ta je celkově pozitivní, přispívají k ochlazování krajiny a tedy prevenci rizik sucha. Soustavy rybníků fungovaly v minulosti a částečně i dnes jako přirozené 'čistírny odpadních vod', kromě toho je na vodní plochy vázaná existence mnoha cenných organismů, typicky obojživelníci atd.," vysvětluje dále Havel.
Intenzivní rybářství s cíleným přikrmováním podle něj negativní dopad na životní prostředí má. "Za to ale nemůžou kapři, ale způsob hospodaření v takzvaných akvakulturách," dodává. Zároveň připouští, že zemědělství je sice producentem emisí CO2, ale výrazně menším, než jsou jiné obory.
Největší problém v plýtvání jídlem představuje podle Havla vyhazování starého chleba nebo pečiva, a nebo zkaženého ovoce či zeleniny. "Často proto, že si lidé nakoupí těchto produktů více, než sami spotřebují, a také nesprávným uskladňováním v domácnostech spotřebitelů," připomíná dále analytik.
"Vůbec netuším, v čem by měla konzumace kaprů přispívat k plýtvání s jídlem - ze zakoupených vánočních kaprů lze totiž zužitkovat vše, na rybí polévku i na obalované kapry, a pokud si někdo kupuje jen filety, obvykle je to proto, že dodavatel filetů na trhu zpracuje další části kaprů do dalších výrobků. Kapří a obecně rybí maso je navíc univerzálně použitelné, lze jím nahradit 'červené' maso úplně všude. Jediným problémem rybího masa je, že rychle podléhá degradaci, takže je třeba jej zpracovat co nejdříve," doplňuje agrární analytik.