Oslava Pekingu. Vysoce postavený badatel Akademie věd píše pro list čínské propagandy

#Domácí

Publikováno: 11.11.2021

"Jsme jednotní," zní titulek textu, který před třemi týdny napsal Marek Hrubec z Akademie věd. Vysoce postavený výzkumník, který v instituci s tradicí 130 let zastřešuje zkoumání Číny, v něm dává najevo svůj obdiv k asijské zemi vedené komunistickou stranou.

"Jedinečný model modernizace Číny dlouhodobě přispívá ke globálnímu rozvoji a systému řízení v různých mezinárodních organizacích," píše Hrubec. Text vyšel k padesátému výročí dne, kdy OSN uznala komunistickou Čínu za jediného legitimního reprezentanta země ve svých řadách.

Čína dlouhodobě zastrašuje každou zemi, která by chtěla podpořit demokratický Tchaj-wan. Právě ostrovní stát, kam se po prohrané občanské válce koncem 40. let uchýlilo předchozí čínské vedení, připravila kontinentální Čína o post v OSN. Aktuálně.cz v roce 2019 informovalo o výhružném dopise čínské ambasády pro předsedu českého Senátu Jaroslava Kuberu, který plánoval cestu na Tchaj-wan. Peking vyhrožoval, že za ni Češi zaplatí. Nic z toho Hrubec ve svém článku nezmiňuje.

Na rozdíl od Tchaj-wanu je kontinentální Čína autoritářským komunistickým režimem, který porušuje lidská práva vlastních obyvatel a buduje silnou armádu, s jejíž hrozbou chce prosazovat své zájmy v zahraničí. A zároveň sbírá informace o lidech i technologiích po celém světě.

Hrubcův komentář vydal anglicky psaný deník China Daily vlastněný přímo oddělením propagandy čínské komunistické strany. Straničtí propagandisté na pravidelných schůzkách s jeho redakcí podle svědectví debatují, co by měl deník publikovat. "Bylo to skoro jako dělat pro PR agenturu. Nebyla to čestná novinařina. Spíše 'zařiďme, aby čínská vláda vypadala dobře'," popsal například americký novinář Michael Ottey, který v China Daily strávil dva roky.

Hrubec je šéfem Centra globálních studií při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR, kde koordinuje program, v němž mají experti nezávisle zkoumat mimo jiné Čínu. Kromě zmíněného článku mu v China Daily v posledních měsících vyšly i další komentáře. Aktuálně.cz se podařilo dohledat čtyři.

Loni v dubnu například tvrdil, že "v rámci mechanismu spolupráce mezi Čínou a střední a východní Evropou" zavedlo Česko včas opatření, která mu umožnila efektivně zvládnout koronavirovou nákazu. Na rozdíl například od USA. Podle Hrubce je čas přeskupit mezinárodní spolupráci. Zmiňuje v této souvislosti iniciativu Nová hedvábná stezka, mocenský projekt generálního tajemníka komunistické strany a zároveň prezidenta země Si Ťin-pchinga, který má sloužit k mocenskému pronikání do zahraničí.

Deník Hrubcův text následně sdílel na svém twitterovém profilu, kde má více než čtyři miliony sledujících. 

Analýza českého ministerstva zahraničí, o níž Aktuálně.cz informovalo tři dny před vydáním Hrubcova textu, mluví ale jinak. Čína podle ní tajila informace o koronaviru, který se z jejího území rozšířil na nepřipravený Západ. Experti v analýze zmiňují i to, že se Čína pokusí pandemii propagandisticky využít k rozklížení Západu a získání světové dominance.

"Text napsal šéf centra Globálních studií"

Pod Hrubcovými texty, které na China Daily vycházejí, je uvedeno, že autor je šéfem Centra globálních studií a výzkumníkem Evropské akademie věd. Pouze v jednom ze zachycených případů je Akademie věd správně označena jako česká.

"List má za sebou řadu skandálů se zmanipulovanými články a rozhovory, kdy si souhlas zahraničních osobností s politikou Komunistické strany Číny prostě vymyslel. Články pana Hrubce v China Daily působí doslovným papouškováním čínské propagandy. Tedy dojmem, že si je tento tiskový orgán napsal sám. Vzhledem k dlouhodobému veřejnému působení pana Hrubce se ale obávám, že jsou tyto texty autentické," komentuje to Martin Hála, šéf projektu Sinopsis, který se dlouhodobě zabývá zkoumáním čínského vlivu. 

Aktuálně.cz se dotazovalo i Hrubce. Ten ale přes opakované urgence s redakcí nekomunikuje. Na dotazy ohledně své spolupráce s institucemi navázanými na čínskou vládu nereagoval od minulého pondělí.

U několika Hrubcových textů China Daily uvádí, že je akademik poskytl think-tanku China Watch, za nímž tento deník stojí. Web této organizace otevírá sbírka projevů Si Ťin-pchinga a nabízí texty, které Čínu pod jeho vedením chválí.

Hrubec promlouvá z čínského vládního webu

"China Daily je tiskový orgán pod přímou kontrolou Oddělení propagandy Ústředního výboru Komunistické strany Číny a hlavní nástroj externí propagandy v oblasti tištěných médií," upozorňuje Hála. "Jeho hlavním úkolem je převádět propagandistickou linii strany do podoby přijatelnější pro zahraniční publikum. K tomu často využívá věrohodnějších zahraničních komentátorů, kteří mají potvrdit správnost čínské linie," vysvětluje.

Hrubce citují čínská média ve svých pozitivních textech o vývoji v zemi. V roce 2018 se jeho komentář ocitl i v propagandistickém článku na oficiálním vládním webu gov.cn. V textu s titulkem "Milník na čínské protikorupční cestě: Mezinárodní osobnosti pozitivně komentují přijetí zákona o národním dohledu Čínským lidovým shromážděním."

Tento text obhajuje formální přijetí zákona, který v Číně zavedl zvláštní vyšetřovací orgány. Ty mají ve jménu boje proti korupci nově už zcela legálně pravomoc bez soudu věznit a vyšetřovat Číňany, aniž by měli právo na právníka či informování rodiny. Ve zdokumentovaných případech lidé i na několik měsíců zmizí.

"Reforma systému dohledu je bezpochyby jednou z důležitých reforem, které přitahují pozornost celého světa. Přijetí zákona o státním dohledu jsou milníky na čínské protikorupční cestě, které světu poskytují jasnější představu o efektivním fungování čínských institucí a odhodlání vládnoucí strany bojovat proti korupci," cituje čínská vláda Hrubce jako zástupce české Akademie věd.

Opačný pohled na věc má ale lidskoprávní organizace Amnesty International. Zákon označila za systémovou hrozbu pro lidská práva. "Vydává desítky milionů lidí na milost a nemilost tajnému systému, který stojí nad zákonem. Obchází soudní instituce tím, že zavádí paralelní systém řízený výhradně Komunistickou stranou Číny bez jakýchkoli vnějších kontrolních mechanismů," reagoval na zavedení zákona regionální ředitel Amnesty International Nicholas Bequelin s tím, že zvyšuje riziko mučení a nucených doznání.

Platí Hrubce čínská vláda? Akademik mlčí

Reportéři Aktuálně.cz se už od minulého pondělí pokouší od Hrubce zjistit i to, zda za svou činnost přijímá peníze či jiné odměny od čínské vlády. Ani na tyto otázky ale Hrubec neodpovídá.

V roce 2019 Aktuálně.cz odhalilo, že Hrubcova spolupracovníka z Univerzity Karlovy, šéfa tamního Česko-čínského centra Miloše Balabána, platila více než 1,2 miliony korun čínská ambasáda. Balabán jí fakturoval konference pod záštitou rektora Tomáše Zimy i výuku předmětu o Nové hedvábné stezce. Na obojím se podílel i Hrubec. Kvůli tomuto skandálu musel Balabán nejstarší českou univerzitu opustit. 

Minulé pondělí Aktuálně.cz uvedlo, že Hrubec sedí v akademické radě think-tanku China-CEE Institute se sídlem v Budapešti. Ten rovněž platí čínská vláda a experti ho podezřívají ze špionáže mezi západními akademiky. Někteří z nich za tisíce eur pro organizaci sepisují svodky o dění ve svých zemích.

Šéfka Akademie věd chce konec Hrubce

Hrubcovo působení v budapešťském think-tanku vnímá jako problematické předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Upozorňuje, že je v rozporu s etickým kodexem instituce. "Kodex stanovuje, že vědec dodržuje principy nestrannosti a nezávislosti na ideologických a politických tlacích a na zájmech nátlakových skupin," uvedla poté, co se o Hrubcových aktivitách dozvěděla od Aktuálně.cz. 

Prohlásila, že navrhne Hrubcovo odvolání z čela programu zkoumajícího mimo jiné Čínu. To ale musí odsouhlasit akademická rada instituce složená ze 17 členů. Její jednání je na programu příští týden.

Pod Hrubcovým vedením pořádá akademie o Číně i konference. Aktuálně.cz popsalo, že se jich jako řečník a pořadatel účastní i Ladislav Zemánek, Hrubcův spolupracovník odsouzený v roce 2016 za podněcování nenávisti vůči Židům.

Konference, které pořádají spolupracovníci Číny

V internetovém životopise o sobě Zemánek tvrdil, že je přímo výzkumníkem Akademie věd, tedy instituce, která je organizační složkou státu. Po dotazech Aktuálně.cz se ukázalo, že jej Hrubec zaměstnával jako externistu a zaplatil mu z veřejných peněz 67 tisíc korun. Společně také sedí ve zmiňovaném think-tanku China-CEE.

Hrubcovu činnost nyní analyzuje i Filosofický ústav Akademie věd, pod nějž spadá Hrubcovo centrum. Ústavy mají v Akademii věd autonomní postavení. Zažímalová jim tak nemůže nic nařídit. 

Informace Aktuálně.cz pokládá ústav za "problematicky slučitelné s etikou vědecké práce". Jeho ředitel Ondřej Ševeček ve veřejném prohlášení uvedl, že zahájil jejich prošetřování. "Silně poškozují dobré jméno Filosofického ústavu i Akademie věd obecně," sdělil s tím, že se do prostudování záležitosti nebude dále vyjadřovat.

Hrubec se hájí akademickou svobodou

Redakci Aktuálně.cz sice Hrubec odpovědi neposkytl, podle jejích informací se ale mezi výzkumníky hájí akademickou svobodou. Tu by jeho případné odvolání z funkcí narušilo, uvádí.

Hranici mezi bádáním a podléháním vlivu nepřátelské mocnosti hledají akademici i v zahraničí. Evropská komise Čínu označila za systémového rivala Evropské unie, za hrozbu zemi označuje i Severoatlantická aliance. Ovlivnit diskusi ve svůj prospěch se Peking snaží na řadě západních univerzit. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch například letos v létě sepsala zprávu o snaze Číny cenzorovat a měnit debatu na australských univerzitách, kde studuje více než 150 tisíc Číňanů.

"Čínská vláda se stále odvážněji snaží utvářet globální vnímání země na zahraniční univerzitní půdě, ovlivňovat akademické diskuse, monitorovat studenty z Číny, cenzurovat vědecké bádání nebo jinak zasahovat do akademických svobod," zní výsledek bádání.

Až ke stíhání dokonce vedlo vyšetřování vlivu Číny na výzkumníky v USA. Z podvodu obvinilo před rokem americké ministerstvo spravedlnosti například Charlese Liebera, vedoucího katedry chemie a chemické biologie na prestižní Harvardově univerzitě.

Pobíral milionové americké granty a zároveň tajil členství v čínském vládním programu "Tisíc talentů", který se pokouší získat západní vědce. Za americké peníze se tak dle obvinění mohl Peking dostat k cenným technologiím. Číňané Lieberovi dávali 50 tisíc dolarů měsíčně, zároveň získal příspěvek 1,5 milionu dolarů na vybudování laboratoře v čínském Wu-chanu. Stejné město je nyní známé jako první ohnisko koronaviru. 

"Alarmující" vliv Číny na britské univerzity

Na konci letošního ledna pak analytik Australského institutu pro strategickou politiku Alex Joske předložil parlamentu ve své zemi zprávu o vlivu Komunistické strany Číny na australské univerzity a výzkum. Odhalila 325 výzkumníků z australských institucí, kteří jsou zároveň součástí programů na vyhledávání talentů vedených čínskými orgány.

Už v roce 2019 došla k "alarmujícímu" závěru i komise britského parlamentu. Podle ní se zdá, že čínská ambasáda v Londýně koordinuje aktivity s cílem omezit akademickou svobodu. "Existují jasné důkazy o tom, že autokracie usilují o tvarování výzkumné agendy nebo studijních plánů britských univerzit, stejně jako o omezování činnosti výzkumných pracovníků na univerzitních půdě," konstatovali zákonodárci. 

Slovenský deník SME v srpnu informoval, že pro organizaci China-CEE, v jejímž akademickém vedení Hrubec sedí, pracuje několik slovenských vysokoškolských pedagogů. Výměnou za tisíce eur pro něj sepisují svodky o dění ve své zemi, které dle expertů Čína může využít ke špionáži.

Česká kontrarozvědka BIS dlouhodobě varuje, že čínské zpravodajské operace i v Česku cílí v části případů právě na akademiky, přes něž se mimo jiné snaží komunistický stát ovlivnit českou debatu o Číně. 

Sama Akademie věd letos na začátku roku čelila čínské operaci, v níž se do té doby neznámá organizace pokoušela lákat vědce do Číny. Informovalo o tom Aktuálně.cz. Univerzita Karlova zase ve spolupráci s ministerstvem vnitra po skandálu s financováním Česko-čínského centra vypracovala manuál pro vědce, jak vlivovým operacím cizích mocností čelit.