Osm štítů pro Evropu
Publikováno: 7.8.2023
NOVÁ ORIENTACE / Evropská komise a vlády členských států EU měly od loňského podzimu (podzim 2021, pozn. red.) velmi napilno, aby se vypořádaly s ruskou energetickou a obchodní válkou proti EU. Mnohého se, byť většinou se zbytečnou časovou prodlevou a za nízké akceschopnosti, podařilo dosáhnout. Nyní se zdá, že se členským státům EU podařilo vyřešit rébus fyzických dodávek plynu a alespoň v teoretické rovině i problém dopadů neudržitelně vysokých cen energií na domácnosti, firmy, municipality a další takto postižené subjekty. Tento text vyšel v listopadu 2022 v Týdeníku FORUM a zveřejňujeme jej u příležitosti dvou let od prvního vydání. Aby se situace vrátila do normálu, snížily se stále vysoké velkoobchodní ceny energií a zabránilo se další manipulaci evropských trhů s energiemi, je třeba splnit ještě mnoho dalších úkolů. Zde je osm štítů pro Evropu, které by mohly pomoci chránit a bránit evropské trhy a občany EU před ruskou ekonomickou a energetickou agresí. První štít: Nové energetické a bezpečnostní paradigma Před válkou Ruska proti Ukrajině se většina evropských energetických politických návrhů i reálná politika věnovaly změně klimatu, adaptaci a skleníkovým plynům. Zachovat klima v relativně podobné, bezpečné a stabilní podobě, v jaké bylo v minulých tisíciletích, je rozhodně jeden z největších úkolů naší doby. Během jara 2022 to však přestal být nejnaléhavější úkol, důležitější jsou nyní bezpečnost a spravedlivý mír. Ještě předtím několik zemí zejména ze střední a východní Evropy s výjimkou Maďarska, spolu s naším strategickým spojencem USA varovalo před velkou závislostí na ruském plynu. Varovaly, ale neudělaly dost. A západoevropské státy, s výjimkou Velké Británie a částečně i Nizozemska, neposlouchaly. Byla to především německá Energiewende závislá na ruském plynu, která se stala nejslabším místem současné energetické zranitelnosti EU.