Osmnáct dní Jiřiny Šiklové s estébáky Milanem a Jirkou
Publikováno: 6.7.2026
HISTORIE / Jiřina Šiklová zajišťovala spojení mezi domácím disentem a exilem, kvůli němuž se ocitla pod tvrdým tlakem StB. Osmnáct dní ji nepřetržitě hlídali dva estébáci a režim se ji pak snažil veřejně zlomit i zdiskreditovat. Komunistická Státní bezpečnost vystavila socioložku Jiřinu Šiklovou bezprecedentnímu tlaku. Osmnáct dní (od 27. října do 13. listopadu 1988) s ní v podstatě nepřetržitě byli dva příslušníci Státní bezpečnosti Milan Mareš a Jiří Slanina. Žili v jejím bytě, vozili ji na výslechy, doprovázeli do práce. „Hovořili jsme spolu například, když jsme šli společně nakoupit do samoobsluhy a později jsme si společně uvařili oběd,“ popsal jeden z nich. Jiřina Šiklová je zajímala proto, že zajišťovala spojení mezi disidenty a lidmi v exilu. A právě tento mezní zážitek s estébáky ji zároveň dostal do podezření, že jim podlehla. Ví to spousta lidí Povážlivý kontakt Jiřiny Šiklové s StB zmiňuje už v roce 1993 vydaná Encyklopedie špionáže: Ze zákulisí tajných služeb, zejména Státní bezpečnosti. „StB udeřila koncem roku 1988, kdy Šiklovou zadržela a vyslýchala,“ píše se tu. „Dozvěděla se od ní velmi mnoho o spojení s Prečanem, pomoci západních diplomatů při tom, způsobu přijímání a distribuce materiálů ze zahraničí, výrobě nepovolených Lidových novin a mnoho dalšího.“ V roce 1988 byla Jiřina Šiklová „hlavním pošťákem“ v Praze a Vilém Prečan v Německu, jejich „kanálem“ tekly informace a pašovaly se přes hranice tiskoviny, technika a peníze. Plyne z citovaného odstavce, že se StB spolupracovala? „To v žádném případě,“ ohrazuje se Marek Pečenka, jeden ze spoluautorů encyklopedie. „Podle mě to znamená pouze to, že při výslechu řekla víc, než chtěla.“ Z čeho výčet toho, co se estébáci od Jiřiny Šiklové dozvěděli, vyplývá, ale neví. Tuto pasáž psal…