OSN: Rusko rozšířilo represe vůči kritikům režimu v zahraničí
Publikováno: 21.9.2026
Rusko od svého vojenského vpádu na Ukrajinu v roce 2022 rozšířilo represe vůči kritikům režimu v zahraničí. K takovému závěru dospěla zvláštní zpravodajka OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Rusku Marijana Kacarovová ve své zprávě. Metody se podle ní posunuly od otevřeného násilí směrem k využívání skrytých, administrativních nebo digitálních nástrojů. "Odchod z Ruska neznamená, že člověk nechá ruské represe za sebou," řekla v pondělí Kacarovová podle agentury Reuters Radě OSN pro lidská práva (HRC) v Ženevě. Ruská federace podle ní provádí rozsáhlou a systematickou politiku "nadnárodních represí", která následuje represe domácí. Rusko přitom podle zmíněné zprávy od začátku invaze do sousední země opustilo odhadem 650.000 až 900.000 lidí včetně protiválečných aktivistů, novinářů, obhájců lidských práv, právníků nebo těch, kteří uprchli před mobilizací. "Praxe pronásledování politických emigrantů je rysem sovětské a ruské státní politiky už více než století. Od plné invaze na Ukrajinu se však tato praxe zvětšila co do rozsahu, diverzifikovala se co do metod a rozšířila se i geograficky," uvádí zpráva, podle níž má Rusko dlouhou historii politických vražd, včetně otravy Alexandra Litviněnka v roce 2006 radioaktivním izotopem polonia 210. Metody a rozsah útoků se podle Kacarovové změnily: od otevřeného násilí směrem ke skrytým, administrativním a digitálním nástrojům. "Represe se nyní šíří prostřednictvím zatykačů, databází, bank, digitálních systémů a zástupných aktérů - což je levnější, snadno rozšiřitelné a navržené tak, aby bylo obtížné prokázat původce," řekla Kacarovová. Zpráva vyjmenovává příklady represí, mezi něž podle ní patří nucené návraty lidí do Ruska kupříkladu…