Ostuda jako barák. Prohra je to nejlepší, co nás mohlo potkat
Publikováno: 27.6.2024
KOMENTÁŘ / Takže je konec. Někomu stačí zapít to hořkou, jiný hořekuje nad mobilem míchajícím zprávy z Ukrajiny s reels z obdržených branek a proklíná celý svět. Dresy vytahané od našich pupků jdou do špíny, už nebude žádný výjezd, žádná hospoda, žádné poskakování. Jsme kvůli tomu plni rozladění, kritiky, a hledáme viníka skutečnosti, že Beatles nahráli v Hamburku mnohem lepší desku než my. Každý je chytrý jako to rádio. Všechno má prý hluboké kořeny v systému, a začíná to už u kondičních trenérů, a končí to tím, že je z ostudy Barák, což je jméno fotbalisty, mistránka, který se na okamžik považoval za velkého plejera, žongloval na půlce, míč ztratil a musel faulovat za redku. Šel do sprch a oslabil tým. Floutek se stane národním vyvrhelem a trenér Hašek taky, protože ho vůbec neměl stavět, jelikož není zvyklý bránit. A vůbec, kaučoval mužstvo postaru, donutil ho k pasivní hře, která už dávno nefrčí, a taky měl na hrot s Gruzií šoupnout obra Chorého, protože jeho velkou hlavu by míč jistě trefil a mohli jsme mít tři body a s Turkem nebojovat o život. Ve svém živlu pak jsou vyložení pitomci, co si za to, že se budou muset vrátit domů ke své ženě, vylévají zlost na komentátorech a komentátorkách. No nic. A teď si představte, že by Kuchtovi ten gól uznali (například expert Deníku Sport Radek Špryňar má jasno, že šlo o regulérní branku). Zbývalo osm minut do konce, pěkně bychom se zatáhli a kluci turecký by do nás bušili jako hluší do vrat. Marně. Znamenalo by…