Oteplování planety i stoupání hladin oceánů citelně zrychluje

<img width="1658" height="924" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/12/ccc-78.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Pixabay/TheDigitalArtis" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/12/ccc-78.jpg 1658w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/12/ccc-78-300x167.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/12/ccc-78-1024x571.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/12/ccc-78-768x428.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/12/ccc-78-1536x856.jpg 1536w" sizes="(max-width: 1658px) 100vw, 1658px" />Oteplování planety i stoupání hladin oceánů zrychluje, posledních osm let bylo nejteplejších v historii záznamů a odtávání ledovců už nic nezastaví. Ve své <a target="_blank" href="https://public.wmo.int/en/media/press-release/eight-warmest-years-record-witness-upsurge-climate-change-impacts" rel="noopener">zprávě</a>, zveřejněné u příležitosti zahájení klimatické konference OSN (COP27) v Egyptě, to v neděli uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). Její šéf Petteri Taalas varoval, že udržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou už se nejspíš nepodaří a katastrofální důsledky změn klimatu budou stále citelnější. Letošní průměrná teplota bude o 1,15 stupně výš než průměrná teplota z let 1850-1900, přičemž vyššímu růstu zabránil fenomén La Niňa. Až dvojnásobnou rychlostí proti začátku 90. let nyní stoupají i hladiny oceánů. Jen od ledna 2020 se zvýšily o jeden centimetr. "Pro mnohé ledovce už je pozdě a jejich tání bude pokračovat stovky nebo i tisíce let s dalekosáhlými důsledky pro bezpečnost vodních zdrojů. Rychlost stoupání hladin oceánů se za posledních 30 let zdvojnásobila. Zatím ho sice stále měříme v milimetrech za rok, v součtu za století to ale dělá půl metru až jeden metr, což představuje obrovské nebezpečí pro miliony lidí žijících u pobřeží nebo v nízko položených oblastech," uvedl Taalas. WMO uvádí, že kontinentální ledovce nejen v Evropě mizí rekordním tempem. Například v Grónsku ubývá ledové pokrývku už 26. rok v řadě, v Alpách se letos tloušťka ledovců ztenčila o tři až čtyři metry. Změny klimatu přitom stále častěji pociťují lidé po celé planetě: katastrofální záplavy v Pákistánu letos připravily o život 1700 lidí, čtyřleté extrémní sucho v Africe vystavilo 18 milionů lidí riziku hladovění, hladina řeky Jang-c’-ťiang klesla na rekordní minimum a Evropa zažila nebývalé vlny veder.

#Hlavní stránka #Zprávy #katastrofální záplavy #klimatické změny #OSN #sucho

Publikováno: 6.11.2022

Oteplování planety i stoupání hladin oceánů zrychluje, posledních osm let bylo nejteplejších v historii záznamů a odtávání ledovců už nic nezastaví. Ve své zprávě, zveřejněné u příležitosti zahájení klimatické konference OSN (COP27) v Egyptě, to v neděli uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). Její šéf Petteri Taalas varoval, že udržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou už se nejspíš nepodaří a katastrofální důsledky změn klimatu budou stále citelnější. Letošní průměrná teplota bude o 1,15 stupně výš než průměrná teplota z let 1850-1900, přičemž vyššímu růstu zabránil fenomén La Niňa. Až dvojnásobnou rychlostí proti začátku 90. let nyní stoupají i hladiny oceánů. Jen od ledna 2020 se zvýšily o jeden centimetr. "Pro mnohé ledovce už je pozdě a jejich tání bude pokračovat stovky nebo i tisíce let s dalekosáhlými důsledky pro bezpečnost vodních zdrojů. Rychlost stoupání hladin oceánů se za posledních 30 let zdvojnásobila. Zatím ho sice stále měříme v milimetrech za rok, v součtu za století to ale dělá půl metru až jeden metr, což představuje obrovské nebezpečí pro miliony lidí žijících u pobřeží nebo v nízko položených oblastech," uvedl Taalas. WMO uvádí, že kontinentální ledovce nejen v Evropě mizí rekordním tempem. Například v Grónsku ubývá ledové pokrývku už 26. rok v řadě, v Alpách se letos tloušťka ledovců ztenčila o tři až čtyři metry. Změny klimatu přitom stále častěji pociťují lidé po celé planetě: katastrofální záplavy v Pákistánu letos připravily o život 1700 lidí, čtyřleté extrémní sucho v Africe vystavilo 18 milionů lidí riziku hladovění, hladina řeky Jang-c’-ťiang klesla na rekordní minimum a Evropa zažila nebývalé vlny veder.