Otestovali jsme první Volvo bez výfuku. Elektromobil chce navázat na švédskou tradici
XC40 Recharge je stejně tiché, plynulé a decentní jako nejlepší Volva minulosti. Výrobce zároveň promyšleně snižuje ekologickou zátěž při výrobě.
Publikováno: 25.9.2021
Příznivci elektromobility vyhlíželi první Volvo už skoro nervózně. Audi nebo Jaguar uvedly své bateriové modely na trh o tři roky dřív. Jenže přemýšlivé Volvo nikdy nezávodilo o čas, místo toho pracovalo na celkově udržitelném konceptu.
Teď je tedy XC40 Recharge poprvé v Čechách a až na částečně zaslepenou masku vypadá jako jako benzinové XC40. I to ale zapadá do scénáře postupného přechodu, neboť spalovací motor nezmizí do příští zimy a sdílení techniky umožňuje udržet vstřícnou cenu. Se zabudováním akumulátoru do podlahy se počítalo od začátku vývoje platformy, a tak ani v uspořádání vnitřního prostoru - odpovídajícího menším crossoverům jako Audi Q3 a BMW X1 - nečekají žádné kompromisy.
Pobyt uvnitř potvrzuje obvyklý důraz na uměřenou kvalitu bez rušivých výstřelků. Někdo mluví o stylu Ikey, někdo o severském venkovském domě, v motoristickém světě je to prostě Volvo. Jednoduché, bytelné a s nádechem soustředěného klidu, který nemizí ani po tisících kilometrů.
S tím pozoruhodně souzní zážitek z první krátké jízdy. Mohutný a tichý nástup elektromotorů u obou náprav dodává XC40 Recharge nenucenou sílu a umocňuje klidnou severskou povahu. Stejné zatáčky, strmá stoupání a horizonty v okolí Českého Šternberka, které jsme si před deseti lety užívali za volantem silných pěti- a šestiválcových modelů téže značky, teď projíždíme stejně rychle, jen za naprostého ticha.
Na pohonu totiž Volvo nijak nešetřilo. Jako první přichází na trh verze s elektromotory u obou náprav, které dohromady podávají 330 kilowatt a 660 newtonmetrů. Nenápadná krabička vystřelí na stovku za méně než pět vteřin a serpentinami do strmého kopce se protáhne obratně jako liška. Vyloženě sportovního ducha nemá, přeci jen to rozvážná Švédka a váží dva metráky přes dvě tuny. Dynamický nadhled ale dodává za volantem příjemnou jistotu.
Na vysoké hmotnosti se podílí baterie s celkovou kapacitou 78 kWh (využitelných 75 kWh). Přidáme-li k tomu „hranatou“ aerodynamiku a odpory dvacetipalcových kol s obutím šířky 255 milimetrů, pochopíme tabulkovou spotřebu 17,8 až 25 kWh/100 km. Na jedno nabití ujede 418, a nebo také jen 300 kilometrů.
Účinnosti Tesly tedy Volvo nedosahuje, ale na stylový střední crossover do města a okolí má i tak přesvědčivý akční rádius. Stejnosměrné nabíjení 150 kilowatty umožňuje doplnit 80 % kapacity během půl hodiny.
Zástupci automobilky realisticky zdůrazňují, že provoz vozidla bez lokálních emisí je jen polovina příběhu. Od roku 2025 budou všechny továrny pracovat výhradně na elektřinu z obnovitelných zdrojů, výrazně klesnout mají i emise CO2 u všech dodavatelů. O rok později se Volvo chystá přejít na ekologicky šetrnou ocel SSAB Hybrit, při jejíž výrobě bude místo uhlí využitý zelený vodík a biopaliva. Postupně i lithiové články, které zatím dodávají CATL z Číny a LG Chem z Koreje, nahradí švédský Northvolt.
Smělé plány něco stojí, a tak XC40 Recharge startuje na ceně 1 184 000 Kč za slabší verzi s předním pohonem, čtyřkolka s maximální výbavou vyjde na 1 579 000 Kč. Konkurence mezi elektrickými crossovery této velikosti začíná houstnout, situaci Volva však usnadňuje, že se může opřít o své dosavadní zákazníky i pověst. Pro jeho uvážlivý a exkluzivní přístup neznamená přechod k elektřině takovou změnu jako pro Škodu nebo Ford.