Oud patří k nejdražším přísadám parfémů. Popularita „tekutého zlata“ v Evropě roste
Publikováno: 9.3.2025
O stromu Aquilaria malaccensis, českým jménem orličín, možná mnoho lidí nikdy neslyšelo. Přesto se s ním již nejspíše setkalo. Pryskyřice z tohoto stromu, rostoucího v tropických oblastech Asie, se totiž jmenuje oud a touží po ní snad všichni výrobci parfémů na světě. Její jedinečná dřevitá vůně se jen těžko nahrazuje. Jde ale o komoditu velmi vzácnou, zejména pro arabské obchodníky je důležitým artiklem již od 3. století před naším letopočtem. A její cena téměř přesně odpovídá ceně zlata. Zajímavé je, že v češtině dostaly tyto vůně názvy, které na první pohled neznějí příliš lákavě. Stačí si vzpomenout na kadidlo, pocházející z kadidlovníku. No a ani prohlášení, že máte rádi vůni oudu, se nemusí ve společnosti setkat vždycky s pochopením. Ve skutečnosti se bez něj ale neobejde téměř žádný parfém. Poprvé se začal používat ve 3. století př. n. l. v Číně a Vietnamu. Tady je jeho vůně tradičně používána při rituálech a oslavách, v některých případech měl dokonce nahrazovat kadidlo. Jeho historii i význam pro moderní parfumérské řemeslo připomíná britský deník The Times. „Oud je často označován jako tekuté zlato,“ řekl deníku Jonnie Swarbrick, kreativní ředitel parfémové značky Fragrance Du Bois. „Vzácná pryskyřice se tvoří pouze tehdy, když je dřevo stromů, původem z jihovýchodní Asie, infikováno hmyzem nebo houbou se specifickou plísní, která uvolňuje komplexní aroma.“ Zdrojem oudu jsou tak pouhá dvě procenta stromů orličínu. Dříve kontroverzní tóny nabírají na popularitě Jak The Times upozorňují, dnes existují farmy, kde jsou stromy záměrně infikovány, aby se aroma uvolnilo. Nicméně tímto způsobem produkovaný oud je obvykle považován za…