Pachatele minulá vláda označila správně. Popis provedení chystaného zločinu ale dost zpackala
Publikováno: 28.9.2026
NÁZOR / Bývalá vládní koalice v kampani jednu věc řekla správně. Řekla nahlas, z koho mít ohledně naší bezpečnosti obavy. Z Ruska. Problém byl v tom, jak tu hrozbu lidem představila. Vytvořila obrazy tanků na dálnici D1 nebo v pražských ulicích. To je obraz z jiného století a znělo to absurdně i lidem, kteří s tou diagnózou v zásadě souhlasili. Ne proto, že by Rusko někam neposílalo tanky, když se mu to zlíbí, ale proto, že aktuální nebezpečí vypadá jinak. Ruská armáda má zatím problém dobýt Charkov, natož Prahu. Hrozba přitom existuje, jen vypadá jinak. Rusko dnes nepotřebuje tanky, aby něco dobylo. Potřebuje jen dost trpělivosti a peněz na to, aby si za pomoci kolaborantů dosadilo vládu, která mu vyhovuje, aniž hne prstem na spoušti. Stačí financovat pár webů a europoslanců (kauza Voice of Europe), systematicky podkopávat důvěryhodnost těch, kdo na to upozorňují, a počkat, až se to samo semele ve vnitřní politický boj. Přesně to se dělo v kauze Vrbětice. Mohl to být ústřední, srozumitelný symbol. Byli tu mrtví na vlastním území, byl to jedenáct let starý čin, definitivně potvrzený už za Babišovy vlády, takže se nedal odbýt jako nějaká „fialovská" konstrukce. Nakonec Vrbětice zůstaly osamělou, čtyři roky starou kapitolou. Hlavním bojištěm se nakonec nestala fakta o výbuchu, ale důvěryhodnost BIS a ředitele Michala Koudelky samotného. Hannah Arendtová napsala, že důsledné nahrazování faktické pravdy lží nevede k tomu, že lidé uvěří lži jako pravdě, ale k tomu, že se zničí samotná…