Pachuť nad Čapím hnízdem. Odůvodnění soudce Šotta vyvolává vážné otazníky
Publikováno: 22.4.2023
KOMENTÁŘ / Písemné odůvodnění rozsudku v kauze Čapí hnízdo nerozptýlilo otazníky nad postupem soudce Jana Šotta. Zarážející je důraz na klíčové svědectví Jana Bareše, z něhož byla použita jen část ve prospěch obžalovaných. Nejasné jsou i další rozpory, včetně nesouladu se závěry evropských orgánů. Soudní moc je nezávislá a nezbývá než respektovat rozhodnutí prvoinstančního Městského soudu v Praze. To však neznamená, že nemůže podléhat zpětné vazbě. Andrej Babiš a jeho manažerka Jana Nagyová byli krátce před prezidentskými volbami zproštěni viny a tři měsíce se čekalo na vyhotovení písemného rozsudku. Dozorový žalobce Jaroslav Šaroch poté avizoval, že podá odvolání. Otázky kolem svědectví Bareše Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že rozhodující byla pro soudce Šotta výpověď Jana Bareše v roli tehdejšího stavebního dozoru, že dotace údajně nehrála roli při rozhodování Babišovy rodiny, zda bude v areálu podnikat. Nabízí se jednoduchá otázka, proč tedy byla společnost ZZN Agro Pelhřimov, která se proměnila ve Farmu Čapí hnízdo, nakonec vyčleněna z holdingu Agrofert, když pro ni padesátimilionová dotace nebyla podstatná. Úvahy, že o dotaci nemusela požádat, nejsou relevantní, jelikož se skutek odehrál. Především je ale zarážející, že soud pominul jiné aspekty výpovědi svědka Bareše, jež byly právními experty sledujícími soudní líčení považovány za velmi přitěžující pro oba obžalované. O tom svědčí i nevraživá reakce Andreje Babiše na jeho výpověď, kvůli které ho musel Šott na místě umravňovat. Co také vypověděl Jan Bareš? Potvrdil, že se o dotaci jednalo už v době, kdy pozemek patřil Agrofertu (dceřiné společnosti Imoba). Vyvrátil tvrzení Jany Nagyové, že se tak stalo až po vyvedení Čapího hnízda z holdingu.