Padly finální tresty za haciendy, jež rozhádaly milionáře. Ve hře je i zbourání vil

#Domácí

Publikováno: 26.2.2020

Vilka Vladimíra Schmalze a jeho ženy je zasazená ve svahu naproti lyžařskému areálu Medvědín. Nerušený výhled mu však nabourala dvojice apartmánových domů, jejichž výstavba odstartovala roku 2012. Akci zainvestovala firma Hawk Real developerů Zbyňka Cejnara a Alexandra Seidla. Jejich projekt měl původně vyústit ve dvojici rodinných domů, finální objekty ale dalece přesáhly kritéria stanovená územním plánem města.

Dokument umožňuje na místě vybudovat domy každý nejvýše o dvou nadzemních podlažích, třech bytech a ploše 150 metrů čtverečních. Apartmánové haciendy však zmíněné parametry výrazně překročily, vyrostly do výše pěti podlaží (dvě jsou podzemní), každá nabízí čtyři byty a čtveřici nebytových prostor. Navíc jedna z nich se rozkládá na 281 metrech čtverečních, druhá zabírá o dva metry čtvereční více.

Za výstavbu porušující územní plán i stavební zákon v první půli února Krajský soud v Hradci Králové pravomocně potrestal Janu Svobodovou z odboru územního plánování královéhradeckého krajského úřadu. Instance zamítla její odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově z června loňského roku. Její provinění spočívá v tom, že ačkoliv měla na stole všechny potřebné informace, do výstavby porušující zákon nezasáhla.

"Okresní soud dospěl ke správnému závěru, dostatečným způsobem se zabýval i právní kvalifikací jednání odvolatelky a postupoval správně i při rozhodování o trestním postihu," řekl Aktuálně.cz mluvčí krajského soudu Jan Kulhánek. Odvolací instance Svobodovou potrestala za maření úkolu úřední osoby 13. února, úřednice musí zaplatit pokutu 40 tisíc korun. Pokud ji neuhradí, půjde na sedm měsíců za mříže.

Šéf stavebního úřadu ignoroval územní plán

Hlavní tíha odpovědnosti leží na tehdejším šéfovi odboru výstavby úřadu ve Špindlerově Mlýně Petru Kubcovi. Ten podepsal územní rozhodnutí a stavební povolení projektu, jenž nectil územní plán. Navíc v rozporu s předpisy během výstavby povolil změny, na jejichž konci byly apartmánové domy o ještě větších rozměrech, než umožnilo povolení, které už tak nerespektovalo územní plán.

"Pro rozpory s územněplánovací dokumentací, kdy původní projekt byl prostorově v rozporu s regulací územního plánu, neměla být taková stavba ani povolena, protože se z projektu rodinného domu stal objekt bytového domu," popsal hlavní Kubcovo selhání prvoinstanční rozsudek, jejž Aktuálně.cz získalo. Za maření úkolu úřední osoby dostal tříletý trest s podmíněným odkladem na pět let a pokutu 100 tisíc korun. Proti verdiktu se neodvolal.

Kubec měl od první chvíle projekt zarazit, protože žádost o povolení udávala pro oba domy nepřípustnou rozlohu 225 metrů čtverečních. Úředník však zašel ve svém zanedbání dál. V průběhu výstavby při ignorování všech náležitostí pouhým zápisem do stavebního deníku umožnil, aby konečný rozměr haciend dosáhl rozlohy přes 280 metrů čtverečních a tří nadzemních podlaží.

"Vydal ve dvou případech souhlas se změnou stavby před dokončením v případě, kdy se změna dotkla podmínek územního rozhodnutí a veřejných zájmů chráněných zvláštními předpisy," popisuje verdikt povahu jeho druhého provinění. Kubcův postup znemožnil, aby se manželé Schmalzovi mohli změnám projektu bránit v úředním řízení, na což měli mít podle zákona právo.

Místo rodinných domů apartmánové

Když si Schmalzovi na jaře 2014 sami všimli, že probíhající výstavba nesměřuje k rodinným domům, ale k daleko většímu projektu, jehož smyslem je vybudovat haciendy s účelem prodeje jednotlivých bytů movitým klientům, obrátili se na nadřízený Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Jejich podání skončilo na stole zmíněné úřednice Jany Svobodové, která však prakticky nic nepodnikla.

"Za situace, kdy již sama od počátku přezkoumání správního spisu věděla, že se jedná o černé stavby, (…), obžalovaná tak měla povinnost zahájit přezkumné řízení dle správního řádu, avšak neučinila tak. Obžalovaná rovněž ani neinformovala žadatele (manžele Schmalzovy, pozn. aut.) ve lhůtě 30 dnů o svém závěru, že důvody pro konání přezkumného řízení neshledala," píše se v prvoinstančním rozsudku, jejž odvolací soud potvrdil.

Úřednice přitom měla v rukou podklady od stavebního úřadu ve Špindlerově Mlýně, jejž mezitím po dohodě opustil jeho vedoucí Kubec, že budovaný projekt je nezákonný. Podle soudu měla několik možností, jak se k věci postavit. Vedle zmíněného přezkoumání postupu špindlerovomlýnského úřadu mohla celé řízení sama převzít. Měla v rukou i pravomoc zahájit proces vedoucí k odstranění vznikajících haciend. Nic z toho neudělala.

Územní plán Špindlerova Mlýna určuje přísné regule, jelikož město dlouhodobě trpí výstavbou apartmánových domů, které zužují ubytovací kapacity pro místní. Selhání úředníků tento neblahý trend prohloubilo. "Protiprávním jednáním obou obžalovaných došlo k porušení zájmů, které územní plán chrání, a tak ke zmaření splnění důležitého úkolu, kterým je zejména zamezení zástavby bytových domů apartmánového charakteru," stojí v rozsudku.

Chyby úředníků za 41 milionů

Z nezákonného konání dvojice úředníků developeři Zbyněk Cejnar a Alexandr Seidl mohli výrazně finančně těžit. Soud na základě znaleckých posudků určil, že díky nelegální benevolentnosti Kubce se Svobodovou hodnota apartmánových domů dosáhla o 40,756 milionů korun více, než kdyby se vystavěly domy respektující územní plán.

"Přivítali jsme především to, že se konečně někdo odhodlal věc řešit. Bohužel to nijak neřešily stavební úřady, od kterých bych očekával aktivitu v první řadě," reagoval pro Aktuálně.cz na pravomocný verdikt advokát Miloslav Strnad, který zastupoval Vladimíra Schmalze coby poškozeného. Schmalz se kvůli kauze obrátil na veřejného ochránce práv, po jehož analýze případu podal trestní oznámení. Proti postupu úředníků se bránil i správními žalobami.

Ze správní roviny vzešel i nejnovější impulz kauzy. Na stole ji má nyní Městský úřad ve Vrchlabí, protože špindlerovomlýnský stavební odbor se z projednávání věci kvůli formálním důvodům vyloučil. Vedle trestní linie případu se úředníci musí vypořádat s tím, zda apartmánové domy nejsou vzhledem k řadě porušených regulí při jejich budování černými stavbami.

Server Seznam Zprávy upozornil, že Krajský úřad Královéhradeckého kraje po verdiktech správních soudů přikázal vrchlabskému úřadu, aby jednoznačně určil, zda apartmánové domy stojí legálně. Vrchlabský úřad už od kraje dostal podnětů několik, ale všechny odložil, aniž by se zabýval jejich věcnou argumentací. Na konci ledna proto obdržel rovnou příkaz, aby do konce března případ náležitě vypořádal.

Vrchlabí kvůli developerovi hlásí podjatost

"Pokud by totiž nepovolené změny byly natolik rozsáhlé či zásadní, že by nebylo možné je od původní stavby oddělit (v důsledku zásadních změn se změnil charakter stavby natolik, že jde o proces reálně nevratný), jednalo by se fakticky již o stavbu novou, která povolení postrádá jako celek, a bylo by tak namístě vést řízení o tomto novém celku," stojí v příkazu, jejž Aktuálně.cz získalo a který výslovně zmiňuje možnost "řízení o odstranění stavby".

Jeden z developerů Zbyněk Cejnar odmítl, že by na jeho straně došlo k pochybení. Odvolává se na to, že postupoval v souladu s povoleními úředníků. "Přibyl pouze jeden štít do ulice, spojovací střecha mezi domy a suterén s nebytovým prostorem. Velikost domu a odstupové vzdálenosti od domu pana Schmalze se nezměnily," citovaly ho Seznam Zprávy s tím, že Schmalz se změnami údajně souhlasil a že do té doby "byli kamarádi".

Deník Aktuálně.cz zjistil, že právě developer Cejnar je důvodem, proč se vrchlabští úředníci příkazem z kraje ještě nezačali věcně zabývat. Tento týden vrchlabský tajemník Pavel Řehák nadřízené v Hradci informoval, že mohou být v případu podjatí. "S panem Cejnarem tu probíhají jednání, potřebujeme odkoupit část jeho pozemku kvůli rekonstrukci komunikace," řekl Aktuálně.cz tajemník.

Chce se vyvarovat toho, že by jeho lidé čelili nařčení z podjatého rozhodování. Kdy jeho podnět krajský úřad vyřídí, není jasné. Do té doby se ale vrchlabští do rozhodování nepustí. "Bylo zjištěno, že od počátku developer stavěl bytovky apartmánového typu ke komerčnímu rozprodeji. Takové domy neměly nikdy vzniknout. Že jde o černé stavby, nikdo nepochybuje. Jiné řešení než odstranění stavby se nenabízí," vyjádřil se pak jasně Schmalzův advokát Strnad.