Padouch, nebo hrdina? Krize v České televizi se neustále opakují, zvolení Jana Součka byla chyba
Publikováno: 29.4.2025
GLOSA / Ten příběh je už čtvrt století starý, ale vrací se mi v lehké souvislosti s tím, co se nyní už nějaký čas odehrává kolem České televize. V roce 2000 jsem v redakci zpravodajství druhou sezónu připravoval nedělní diskusní pořad, který se tehdy jmenoval V pravé poledne. Nesnadná doba. Atmosféra tzv. opoziční smlouvy se podepisovala i na náladě v redakci. Na jaře nastoupil nový šéf zpravodajství. Jmenoval se Jiří Hodač. Přišel z BBC a já si naivně sliboval, že to s jeho zkušenostmi nabere grády. Nabralo. Ale jiné. Tehdejší předseda Poslanecké sněmovny PČR Václav Klaus si jednoho dne postěžoval, že už se ho dlouho Česká televize na nic nezeptala. A tak mi Hodač nařídil, abych jej pozval. Jediným partnerem mu byl premiér Miloš Zeman. Pozval jsem je oba. Těžký úkol. Klausovi se ale vůbec nechtělo. A začaly se dít věci. Hodač se na poslední chvíli rozhodl podobu nedělní diskuse zcela přeformátovat. Do vysílání zbývaly čtyři dny. Bylo jasné, že netuší, jak televize funguje, poněvadž nový formát vyžaduje čas. V Londýně znal zevnitř jen rádio. Klaus trval na tom, že nedorazí. Zeman a další dva hosté z opozice účast potvrdili. Nastaly zmatky s upoutávkou. Text standardního ohlášení „pozvání do pořadu přijali…“ jsem pro jistotu změnil na „pozváni byli…“ Ovšem kreativita programu neznala mezí a spíkr upoutávek bez mého vědomí namluvil tu první, klasickou verzi, která při vysílání způsobila v Klausově štábu okamžitou ostrou reakci. Té totiž předcházela Klausova intervence u generálního ředitele České televize Dušana Chmelíčka s tím, že do pořadu nepřijde a ať to celé zarazí. Namísto přípravy na vysílání s nově přidělenou…