Palachovy podmínky: Chtěl zrušit cenzuru a zakázat noviny okupantů
Publikováno: 19.1.2024
NÁZOR / V těchto dnech si připomínáme 55. výročí sebeobětování Jana Palacha. Když média vysvětlují motiv jeho činu, nejčastěji zmiňují, že chtěl probudit národ z letargie po sovětské okupaci. Opravdu, Jan Palach ve svém dopise píše, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje. Uvádí však také dva zcela konkrétní požadavky. Jejich splněním podmiňuje to, že jeho čin nebudou následovat sebeobětováním další. Tyto požadavky jsou pozoruhodné i s odstupem padesáti pěti let tím, že se dnešními slovy řečeno týkají svobody informací a šíření dezinformací. Palach totiž žádal za prvé okamžité zrušení cenzury a za druhé zákaz rozšiřování „Zpráv“. Volání po zrušení cenzury je srozumitelné. Palach žádal, aby se země vrátila do stavu před srpnovou okupací, kdy v Československu několik měsíců neexistovala cenzura a lidé se těšili ze svobody slova a svobody projevu. Zdá se proto být jakoby protismyslné, že dalším z jediných dvou Palachových požadavků byl zákaz tiskoviny Zprávy, vydávaného okupanty. Je třeba vysvětlit, že ani půl roku po invazi nepovažovali sovětští komunisté československé sdělovací prostředky za dostatečně znormalizované. Z Drážďan v tehdejší Německé demokratické republice k nám proto prosovětskou propagandu v českém jazyce šířila vysílačka s názvem Vltava, které ovšem Češi přezdívali podle německé výslovnosti jejích hlasatelů Fltafa. A v tiskové podobě okupanti rozšiřovali periodikum pod názvem Zprávy. Ještě 8. prosince 1968 odmítl generální tajemník sovětských komunistů Leonid Brežněv československý požadavek, aby jejich vydávání a šíření zastavil, slovy: „Vždyť je to u vás jediný tiskový orgán, který nepíše nic antisovětského, nic antičeskoslovenského, ale přináší objektivní informace o Sovětském…