Pane Babiši, vraťte mi Fialovu drahotu. Ten váš blahobyt se nedá finančně utáhnout
Publikováno: 21.9.2026
GLOSA / Vraťte mi, prosím, Fialovu drahotu. Ano, slyšíte správně. Chci zpátky staré dobré časy, kdy jsem při pohledu na účet za nákup alespoň přesně věděl, proč mě píchá u srdce. Věděl jsem, že žiju v krizi a nemusel mi nikdo vysvětlovat, že se vlastně mám dobře. Dnes je to ale jiné. Dnes nám totiž někdo pořád tvrdí, že přišel blahobyt. Jenže to je, vážení, strašně drahý koníček. Vyžaduje například, abyste si mohli dovolit to, co statistici označují za „rostoucí životní úroveň“. To je odborný termín pro situaci, kdy máte sice možná o něco vyšší příjem, než jste měli v minulém roce, ale zároveň máte velmi přesný pocit, že peníze z účtu mizí rychleji než předvolební sliby Babiše a Schillerové dohromady druhý den po volbách. Jeden zásadní pokrok ale učiněn přece jen byl. Dřív jsme měli drahotu. Teď máme prosperitu. Dřív jsme nadávali, že je všechno drahé. Dnes nadáváme, protože nám někdo vysvětluje, že už to drahé není. Ještě chvíli a vláda začne vysvětlovat, že když nemáme na nájem, je to vlastně důkaz dostupného bydlení. Když si nemůžeme dovolit dovolenou, jde o podporu domácího cestovního ruchu. A když nám na konci měsíce zbude v peněžence padesát korun, jsme podle vhodně zvolené metodiky prakticky milionáři. Statistika je totiž úžasná věc. Dokáže z člověka, který počítá v supermarketu rohlíky, udělat účastníka hospodářského zázraku. A tak vás, pane Babiši, prosím: „Vraťte mi Fialovu drahotu!“ Chci zpátky dobu, kdy bylo společensky přijatelné říct: „Je to drahé.“ Dnes člověk řekne totéž a okamžitě riskuje, že mu někdo…