Papež František navštívil Maďarsko, setkal se s Orbánem i ukrajinskými uprchlíky
Publikováno: 2.5.2023
GLOSA / Zpráva Evropského parlamentu ze září 2022 začíná větou: „Maďarsko již nelze považovat za plnohodnotnou demokracii.“ Celkem 433 poslanců a poslankyň (123 bylo proti, 28 se zdrželo hlasování) vyjádřilo obavy o maďarskou demokracii, která se i kvůli nedostatečným opatřením EU stala „hybridním režimem volební autokracie“, tj. ústavního systému, v němž se konají volby, ale nejsou dodržovány „demokratické normy a standardy“. Největší obavy poslanců EP se týkají nezávislosti soudnictví, fungování ústavního a volebního systému, korupce, omezování lidských práv a svobod a stěžování podmínek pro práci pluralitně orientovaných médií. Značně problematická, jak jsme viděli již v předchozích letech, je také akademická svoboda, vztah státní politiky k menšinám a přes nedávné přijetí ukrajinských uprchlíků, utíkajících před válkou, také ne příliš vstřícný vztah k žadatelům o azyl. I přesto papež František přijal pozvání maďarských státních a církevních představitelů, a tak ve dnech 28. až 30. dubna uskutečnil apoštolskou cestu do Maďarska. Po necelých dvou letech se hlava římskokatolické církve podívala do Maďarska již podruhé. V roce 2021 se při návštěvě Slovenska papež zúčastnil též 52. Mezinárodního eucharistického kongresu v Budapešti. Nyní v hlavním městě, které symbolicky nazval „městem historie, mostů a svatých“, strávil papež všechny tři dny. V prvním dnu se setkal s představiteli státu, diplomatického sboru a v katedrále sv. Štěpána se zástupci církve z řad biskupů, kněží, jáhnů, zasvěcených osob, seminaristů a sociálních pracovníků. Druhý den vykonal soukromou návštěvu Institutu Lászla Batthyány-Strattmanna, kde se setkal s dětskými pacienty. Není divu, že osobnost maďarského šlechtice a lékaře chudých Batthyány-Strattmanna (1870–1931), jenž byl…