Paradoxy českého školství: Nadprůměrně ohodnocení jsou konečně i učitelé, přesto to evidentně nestačí
Publikováno: 5.9.2024
KOMENTÁŘ / Posledních deset let se výdaje českého státu do školství téměř zdvojnásobily. Oblast školství je jednou z mála, kde peníze rostou i navzdory výraznému šetření státu. Nadprůměrně ohodnocení a méně vytížení jsou konečně i čeští učitelé. Přesto to ke spokojenosti evidentně nestačí — pedagogové i nepedagogičtí pracovníci jsou frustrovaní a jejich zástupci nejsou nikdy daleko od hrozby stávkou. Jinými slovy, čelíme vleklé krizi v době a za podmínek, kdy bychom jí podle objektivních dat čelit neměli, a to je přinejmenším zvláštní. Proč tomu tak je? Změní na tom něco úspěch digitalizace přijímacího řízení? A co další kroky ministerstva? V roce 2015 nás vzdělávání stálo 138 miliard, letošní rozpočet je vyšší než 270 miliard. Do regionálního školství šlo letos o pět miliard více než v roce minulém. Od roku 2018 vzrostl počet zaměstnanců regionálního školství o 40 260 (o 15 %), za stejnou dobu přibylo 109 000 studentů (7,5 %). Počet učitelů tedy roste výrazně rychleji než počet žáků, což dokládají i údaje z Eurostatu. Aktuálně na jednoho českého učitele na základní škole připadá 10 dětí, na střední 12 studentů. Přitom ještě v roce 2017 to bylo 19 žáků či studentů (stejně jako například ve Francii či Rumunsku). Pro srovnání, nejméně vytížení jsou učitelé v Řecku, Lucembursku či Litvě (9 žáků) a unijní průměr se drží zhruba kolem 14 žáků na učitele. Údaje se v různých statistikách sice mírně liší, ale ze všech vyplývá, že zatímco před pár lety patřili čeští učitelé k nejvytíženějším, dnes tomu tak již zdaleka není, což je nepochybně další dobrá zpráva. Víme také, že si české školství nestojí špatně ani co do kvality výuky. Celkem pěkných výsledků dosahuje například v testování PISA (Programme for International Student Assessment), které probíhá jednou za tři…