Parašutisté z výsadku Glucinium to neměli lehké ani po válce
Publikováno: 2.7.2023
V noci z 2. na 3. července 1944 byla do okupované vlasti vysazena skupina Glucinium ve složení npor. Vítězslav Lepařík, rotný Ludvík Hanina, rotný František Trpík a četař Josef Cikán. Přistáli nedaleko Purkarce v jižních Čechách, ovšem při dopadu zůstaly na stromech v hlubocké oboře viset padáky s materiálem. Díky pomoci hajného Josefa Rybáka dokázali strom podříznout a padáky ukrýt. O pomoci hajného by se gestapo nikdy nedozvědělo, kdyby 15. září 1944 nedošlo v Jablonném nad Orlicí ke schůzce Vítězslava Lepaříka, prchajícího před gestapem, s Adolfem Horákem, velitelem skupiny Sulphur, který však v té době byl již konfidentem gestapa. Lepařík se mu o pomoci Josefa Rybáka zmínil, což znamenalo zatčení pro hajného i jeho manželku Terezii. Josef Rybák zemřel 16. října 1944 v Malé pevnosti v Terezíně, Terezie Rybáková zahynula v Ravensbrücku 22. ledna 1945. Z důvodu pomoci výsadku byl zatčen i lesní dělník Vojtěch Ambrož, jenž zahynul v koncentračním táboře v Dachau těsně před koncem války – 10. dubna 1945. Po válce byl v místě seskoku zřízen pomníček a na stěně hájovny U Červeného kříže byla instalována pamětní deska připomínající manžele Rybákovy a hájovna byla pojmenována „U Rybáka“. Vítězslav Lepařík se po nuceném rozdělení skupiny ukrýval v Táboře, kde se mu podařilo uprchnout z léčky nastražené gestapem. Posléze se dostal na Šumpersko, kde se na něj napojil právě zmiňovaný Adolf Horák. Ten jej vylákal do Prahy, kde byl 18. října 1944 Vítězslav Lepařík zatčen. Na oko přislíbil spolupráci gestapu, ale uvažoval o útěku a návratu do Velké Británie. Gestapo…