Paskvil, produkt hysterie a pseudolevičáctví. Právníci i poslanci cupovali Lex Schwarzenberg, změna se však nechystá
Publikováno: 28.6.2024
Plevel v českém právním řádu. Pod takovým názvem proběhl v poslanecké sněmovně kulatý stůl, u něhož se řešil kontroverzní Lex Schwarzenberg. Zákon, v jehož jménu si stát přivlastnil obrovské majetky hlubocké větve rodu Schwarzenbergů, odsouhlasili poslanci Ústavodárného Národního shromáždění v červenci roku 1947. A přestože jej mnozí odborníci považují za černou skvrnu českého práva, soudy se na něj odvolávají dodnes. „Jestliže chceme, aby naše děti mohly plně využívat své svobody, je naším velmi významným úkolem jim říct, že svoboda je spojená s odpovědností,“ zahájila setkání poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL). „Právní řád je složitá architektura, může být krásná a průzračná, mohou být však prvky, které tuto průzračnou a krásnou stavbu destabilizují a existují i prvky, které mohou tuto stavbu bořit.“ Kulatý stůl vůbec poprvé zaštítil poslanec, místopředseda ústavně-právního výboru a zároveň předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, Aleš Dufek. Zařekl se prý, že bude kulaté stoly pořádat jenom tehdy, když bude přesvědčený o tom, že to má nějaký význam. A ten čas podle něj právě nastal. „Mým cílem a skromnou snahou je to, abychom si dnes připomněli, jak to prostě nedělat, jak zabránit tomu, aby nějaký subjektivimus nebo emoce ovládly procesy normotvorby,“ vysvětlil úvodem. Historické souvislosti vzniku kontroverzního zákona osvětlil profesor PhDr. Václav Horčička, Ph.D., ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Připomněl, že rod Schwarzenbergů je s českými dějinami spjatý už od poloviny 17. století, kdy zakoupil třeboňské panství, postupně rozšiřoval své državy a postupně se stal jedním z nejmocnějších šlechtických rodů v Čechách. Zcela zásadní se pro Schwarzenbergy stal počátek…