Patrioti pro Evropu: Trucpodnik obdivovatelů Ruska
Publikováno: 19.7.2024
KOMENTÁŘ / Od voleb do Evropského parlamentu uplynul zhruba měsíc, ale mnoho věcí se stále vyjasňuje. Některé z nich překvapivě hladce, jako například nové složení „Top Jobs“ v Bruselu. Kromě komisařských postů k nim patří i tři nejvyšší funkce v „evropské vládě“: předseda Evropské rady, kterým bude bývalý portugalský premiér Antonio Costa, předsedkyně Evropské komise, kterou zůstává Ursula von der Leyenová, a vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku, kterou bude estonská premiérka Kaja Kallasová. Náhlé rozhodnutí Emmanuela Macrona vypsat předčasné volby a otevřít tak dveře dokořán krajní pravici nebo levici je zase důsledkem, jehož skutečný dopad se ukáže až za několik let. Je to také poprvé, co eurovolby tak zásadně ovlivnily domácí politiku členského státu, a to rovnou jednoho z nejdůležitějších. Nemluvě o tom, že tento krok je zároveň precedentem pro příští evropské volby. Spolu s trendem zvyšující se volební účasti je jisté, že evropské volby získají na významu i v našem tradičně euroskeptickém regionu. A pak je tu otázka politické budoucnosti „odpadlíků“. Mluvíme o stranách, které byly pro svou extrémní toxicitu vyloučeny ze svých evropských „rodin“. Ať už jde o Smer, kterému bylo (prozatím) pozastaveno členství rodiny evropských socialistů, Fidesz, který byl vyloučen z řad lidovců, nebo nejnověji ANO, které, vidouc osud svých soudruhů, samo, dřív než bude vyhozeno, pro jistotu opustilo frakci liberální Renew Europe. Všechny tyto strany mají stejné dilema. Nenávidí politiku, která ctí pravidla, spravedlnost a respekt k jiným názorům, ale musí existovat v prostoru, který všechny tyto hodnoty vyznává. Ale aby jim nešlo jen…