Pavel Opočenský: Nejsem klasik, spíš expert na přežívání v těžkých časech
Publikováno: 22.9.2023
Seděli jsme s Pavlem Opočenským na lavičce na náměstí Míru u jeho sochy bratří Čapků a povídali si. Vedle svých výtvarných vloh má umělec od pánaboha zjevně dar přitahovat ženy. Kolemjdoucí německá turistka se ho přišla zeptat, jestli něco neví o té soše. Věděl – a paní zaujal tak, že si s ním povídala deset minut. Pak jsme šli na kafe do nedaleké kavárny – a opravdu hezká servírka s ním tak koketovala, že jsem ze svého mobilu opsal na papírek jeho telefonní číslo a při placení jí ten papírek dal. Trochu jsem mu ten jeho magnetismus záviděl. Poslední, co jsem od vás viděl nového, byl někdy loni šperk z parohu… Jo, to je starý dobrodružství. Moje bývalá žena organizuje výstavy českého moderního šperku, v Mnichově v Českém centru. Velice úspěšně. Veletrh galerií moderního šperku se tam koná přes šedesát let, je to dnes hlavní světové město tohoto oboru. V březnu se do Mnichova na týden slétnou šperkaři, sběratelé a kurátoři z celého světa. Ty věci, co jste viděl, byly pro minulý ročník. Letos dělám šperky z červeného plastu, ze židle z Jazz Docku. Byl jsem tam na koncertě, opřel se, židle to nevydržela a v nejtišší, krásné pasáži koncertu najednou rup! Tak jsem si tu židli vyžádal, že z ní udělám další sérii šperků. Před dvěma lety jsem měl v Mnichově šperky ze zlomené kytary nalezené u popelnic. Aktuální kolekce se jmenuje Zlomená židle. Takže to je pro vás něco jako „periodická platforma.“ Jo. Pravidelně tam každý rok vystavím novou sérii nových věcí,…