Pavel Tykač. Muž s umazanou pověstí

Publikováno: 10.1.2024

Pavel Tykač o sobě dal v poslední době vědět širšímu publiku, když ohlásil, že od čínských majitelů koupil fotbalový klub Slavia Praha. Odkud se ale člověk, který si může dovolit takovouto miliardovou investici, vzal? Jaká byla jeho cesta od titulu inženýra na ČVUT mezi nejbohatší obyvatele České republiky? A proč je pro některé lidi personou non grata? Jméno Pavla Tykače se v poslední době čím dál více dostává do veřejného prostoru. „Svěkem rostou zkušenosti, s majetkem odpovědnost. Díky oběma těmto parametrům jsem měl a mám mnoho příležitostí potkávat inspirativní osobnosti a také věnovat dostatek času na přemýšlení o jejich názorech a obecně o tom, co se děje v byznysu i ve společnosti. I tato možnost je v jistém smyslu privilegium. Starost o naši krásnou zemi – i Zemi – vnímám stále intenzivněji jako podstatný úkol této etapy mého života. Záleží mi na tom, jak se bude Česká republika vyvíjet, jak bude vypadat za pět, deset i padesát let. Cítím to i jako povinnost vůči svým dětem. Není mi jedno, jaká tu bude společenská a politická situace. Chci svými názory, vlivem i penězi přispívat k tomu, aby život v České republice byl svobodný, krásný a veskrze důstojný. Svoboda, demokracie a společenská soudržnost jsou hodnoty, které bychom měli všichni společně bránit a rozvíjet“, píše Pavel Tykač na webových stránkách spolku PavelTykac.com. Možná by se nám měla v tuto chvíli rozblikat v hlavě kontrolka varující před dalším z řady „spasitelů“. To už tady totiž bylo a vedlo to jen k vulgarizaci tuzemské politiky, jejímu zaplevelení a úzkému provázání se zájmovým byznysem. Ostatně Tykač projevil zájem odkoupit od Andreje Babiše vydavatelství Mafra. Nebyl by prvním miliardářem, který by měl k dispozici vlastní tisk, a mohl tak ovlivňovat veřejné mínění. Navíc za ním stojí…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace