Pěchota to není. Rozvědka prozradila, co je největším problémem nasazení Severokorejců proti Ukrajině

Publikováno: 23.12.2024

Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny HUR popsalo, co dělá ukrajinským velitelům největší vrásky na čele při nasazení severokorejských vojáků v Putinově válce. Pěchota, která útočí ve vlnách jako vystřižených z válek minulých, a proto trpí značnými ztrátami, to není. Největší obavy má HUR z nasazení severokorejského dělostřelectva, zvláště z jedné konkrétní samohybné zbraně. „Dá se ale říci, že dělostřelectvo je přivezeno k použití ne Korejcům, ale Rusům. Korejci jsou potřeba jen jako maso,“ konstatuje HUR. Severokorejské dělostřelectvo, které působí v řadách ruské armády totiž využívá samohybné houfnice M-1989 Koksan, jež mají dostřel až 40 kilometrů při použití speciální munice až 60 kilometrů. Rusové je podle HUR nasazují v různých oblastech fronty . M-1989 Koksan je těžká samohybná houfnice neobvyklé ráže 170 mm. V době svého vzniku v 70. letech šlo o dělo s největším dostřelem. Kvůli utajování a neprostupnosti severokorejského režimu není známo, kolik kusů této zbraně bylo vyrobeno. Ví se, že v 80. letech ji Severní Korea vyvážela do Íránu, kde se jí během irácko-íránské války podařilo Iráku ukořistit. Díky tomu se ví, že je houfnice umístěna na podvozku tanku Typu 90, tedy čínského bojového tanku z konce 50. let, jenž je licenční kopií sovětského stroje T-54A. Pětičlenná posádka obsluhující houfnici není nijak chráněna a stroj sám si veze pouhých 6 kusů munice, další jsou přepravována v doprovodných vozidlech. Modernizované verze pak jsou umístěny na podvozku vycházejícího ze sovětského dělostřeleckého tahače ATS-59 a zásoba munice je v tomto…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace