Peking má trumf v rukávu: bez Číny se americká obrana neobejde

#Zahraničí

Publikováno: 16.4.2025

Peking nedávno omezil vývoz dalších sedmi klíčových kovů vzácných zemin i hotových magnetů (jež se z těchto surovin také vyrábí), které tvoří nepostradatelnou součást moderního průmyslu - od elektromobilů až po pokročilé zbraňové systémy. Jde o vzácné těžké kovy, které zpracovává téměř výhradně Čína. Konkrétně se jedná o samarium, gadolinium, terbium, dysprosium, lutecium, skandium a yttrium. Export neodymia a praseodymia, jež se využívají při výrobě magnetů, Peking přiškrtil již koncem loňského roku.

Na základě nového nařízení je nyní jejich export možný pouze se zvláštní licencí. Čínská administrativa však zatím nezprovoznila plnohodnotný systém vydávání těchto povolení, což v praxi znamená, že vývoz většiny zmíněných materiálů je fakticky pozastaven. Některé čínské přístavy již přitom vývoz magnetů a vzácných surovin zastavily úplně.

Tato omezení přicházejí jako reakce na bezprecedentně razantní zvýšení cel ze strany USA, které ve snaze omezit čínský technologický vliv zavedly nové tarifní bariéry na zboží z Číny. Čínské vývozní limity se však dotknou i Japonska, Německa a dalších evropských států, které patří k hlavním odběratelům vzácných zemin z Asie.

Dopad na obranu a bezpečnost

Znepokojení nad tímto vývojem vyjádřil v neděli i Daniel Pickard, předseda poradního výboru pro kritické nerosty Úřadu obchodního představitele Spojených států a ministerstva obchodu. Upozornil, že výpadky ve vývozu mohou mít závažné dopady na bezpečnost USA, a vyzval k urychlenému řešení vzniklé situace.

Podobně reagovalo i vlivné americké Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které varuje, že omezení vývozu vzácných zemin může zásadně narušit americkou vojenskou připravenost. V aktuální zprávě CSIS uvádí, že tyto materiály jsou nezbytné pro výrobu stíhaček, ponorek, raket, radarových systémů či bezpilotních letounů - tedy technologií, na nichž moderní obrana přímo závisí.

"Spojené státy jsou vůči těmto dodavatelským řetězcům extrémně zranitelné," uvádí zpráva. Zvlášť alarmující je fakt, že v USA v současnosti neprobíhá žádná průmyslová separace těžkých vzácných zemin. Ministerstvo obrany sice plánuje do roku 2027 vytvořit plně funkční domácí řetězec, který by pokryl potřeby armády, ale do té doby zůstává země závislá na dovozu z Číny.

Pentagon  podle CSIS od roku 2020 investoval přes 439 milionů dolarů (přibližně 10,3 miliardy korun) do budování domácích kapacit, nicméně jejich plný provoz je stále v nedohlednu. "Rozvoj těžby a zpracování vzácných zemin je během na dlouhou trať," uvádí analytici centra. Zpráva CSIS rovněž upozorňuje, že Čína zařadila 16 amerických firem, z nichž většina působí v obranném a leteckém průmyslu, na seznam subjektů, se kterými je zakázán obchod s tzv. zbožím dvojího užití - tedy včetně kovů vzácných zemin.

Průmyslová asymetrie

V roce 2010 se do potíží dostalo Japonsko, když Čína kvůli sporu o území v Jihočínském moři dočasně zastavila vývoz vzácných zemin do země. Embargo trvalo sedm týdnů. Ostrovní stát si z toho vzal ponaučení. Od té doby si tamní společnosti dělají větší zásoby těchto surovin, aby se podobné krizi příště vyhnuly. Zároveň začaly hledat nové dodavatele a vyvíjet vlastní způsoby, jak vzácné zeminy získávat, například recyklací, nebo jak se bez nich dokonce zcela obejít.

Mimochodem, většina obdobných amerických podniků - na rozdíl od těch japonských - drží na skladě pouze minimální množství materiálu.

Čína kontroluje na 98 procent světové produkce těžkých vzácných zemin a na 90 procent výroby speciálních magnetů. Výrobní základna je soustředěna v provincii Ťiang-si, zejména v oblasti Longnan, kde se nachází i známá továrna JL Mag, která dodává magnety i americké automobilce Tesla.

Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil továrnu JL Mag už v roce 2019. Podle některých analytiků šlo o signál, že Peking může využít svou dominanci v oblasti vzácných zemin jako geopolitickou páku. Nyní se tento scénář naplňuje.

Ekonomické a geopolitické důsledky

Podle Neila Shearinga, hlavního ekonoma Capital Economics, se kontrola nad kritickými surovinami stává klíčovou zbraní v globálním soupeření. Ve své čerstvé analýze varuje, že nejen vzácné zeminy, ale i další minerály jako kobalt a palladium pocházejí ze zemí, které mají k Pekingu blízko. Zajištění alternativních dodávek se tak stává úkolem nejen ekonomickým, ale dokonce strategickým.

Zatímco USA, Austrálie a Brazílie začínají investovat do rozvoje vlastních zdrojů, CSIS doporučuje, aby Washington poskytl těmto snahám silnější diplomatickou a finanční podporu. Nový čínský systém vývozních licencí však zároveň může motivovat další země ke spolupráci s Pekingem, aby si samy zajistily přístup k těmto nepostradatelným surovinám.