Peklo, které se již nemělo opakovat. Svědci popsali začátek druhé světové války v polském městě Wieluň
Publikováno: 1.9.2024
V neděli uplynulo 85 let ode dne, kdy se na na malé polské město Wieluň u Lodže zničehonic snesly bomby německé Luftwaffe. Zabily až tisíce jeho obyvatel. Téhož dne došlo k provokaci v Gliwicích, která odstartovala dosud nejničivější konflikt v dějinách. Zatímco druhý zmíněný incident je všeobecně platí za začátek druhé světové války, bombardování polsko-židovského města je méně známou kapitolou prvního dne druhé světové války. Její počátek si připomíná celý svět. Zemřely během ní desítky milionů lidí, přičemž převažovali civilisté. Ve Wieluni podle různých pramenů během prvního dne války zahynulo od 1200 do 2000 lidí. "Wieluň, kde umírali děti, ženy i starci, se stala symbolem totální války," uvedl před pěti lety historik a ředitel muzea ve Wieluni Jan Ksionžek pro agenturu AFP. Po válce byla Wieluň znovu postavena. Dnes je to prosperující město s 25.000 obyvateli s dobře udržovanými ulicemi a parky, hrdé na svou minulost bývalého královského města, založeného ve 13. století. "Za svítání, kdy venku bylo ještě šero, mne vzbudil podivný zvuk, silné vytí, jaké jsem nikdy předtím neslyšela. Ve stropu se najednou objevila trhlina a vysypalo se sklo. Měli jsme totiž okna do ulice nedaleko nemocnice, na niž spadly první bomby," uvedla místní pamětnice Žofia Burchacińská. Zvuk, který tak vyděsil tehdy mladou dívku, byly sirény, takzvané biblické polnice z Jericha, které byly namontovány na podvozcích bombardérů Junkers Ju 87. Rozkaz k bombardování Wieluně, malého středopolského města o 16.000 obyvatelích, dal generál Wolfram von Richthofen, bývalý velitel Legie Condor, jejíž letouny vyhladily v roce 1937 baskickou Guerniku. Drama…