Petr Pavel poděkoval Posseltovi. A rádoby vlastenecká scéna vybuchla
Publikováno: 20.5.2023
KOMENTÁŘ / Gesto prezidenta Petra Pavla, kdy poděkoval předsedovi Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndu Posseltovi za zlepšení v česko-německých vztazích, je dobrou zprávou o vývoji v naší zemi. A je to taky moc špatná scéna pro všechny údajné vlastnce a takové ty postavičky, co se nazývají konzervativci. Ano, od strašení tím, že sudetští Němci „našim lidem“ vezmou chalupy, jsme se konečně aspoň trochu posunuli. Když v lednu 2013 v předvolební debatě Václava Moravce a Karel Schwarzenberg o odsunu Němců v roce 1945 řekl, že „to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta (Edvarda) Beneše ocitla v Haagu“, měl samozřejmě pravdu. O zločinech a selháních Edvarda Beneše by se dalo říci ještě leccos tvrdšího. A tato pravda mu prohrála volby. Laciný nacionalismus, nenávist, vyvolávání strachu a skandální inzerát v deníku Blesk, to byl styl zemanovy kampaně, který měl ten zakořeněný odpor k našim někdejším sudetoněmeckým spoluobčanům ještě podpořit. To všechno se neslo společností a výsledkem bylo deset let Miloše Zemana na Pražském hradě. Ano, stal se hlavou státu, protože šířil zlo a lži – a dělá to doposud. Volby v roce 2013 ukázaly, jak málo a špatně se Češi vyrovnávali se svojí vlasní vinou a se zločinem, jehož důsledky v Sudetech můžeme sledovat, kdykoli do nich přijedeme. Protože když odněkud násilím vyženete miliony původních obyvatel, nemůže taková věc dopadnou nikdy dobře. Jak se ale zdá, přece jen jsme se za těch deset let od první přímé volby prezidenta reálně…