Petr Pavel v rozhovoru o Dukovanech připomíná Putinův citát: Energetika se stala zbraní

<img width="2048" height="1365" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/05/Petr-Pavel-03.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Pavel Hofman" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/05/Petr-Pavel-03.jpg 2048w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/05/Petr-Pavel-03-300x200.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/05/Petr-Pavel-03-768x512.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/05/Petr-Pavel-03-1024x683.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/05/Petr-Pavel-03-640x426.jpg 640w" sizes="(max-width: 2048px) 100vw, 2048px" />Rusové přesnují k hranicím s Ukrajinou velké množství vojenské techniky, vojáků, ale i elitních jednotek. Proč? Chtějí strašit, nebo plánují útok? Vše se děje v době, kdy se vláda Andreje Babiše odmítla postavit proti účasti Ruska v dostavbě Dukovan. Před tím opakovaně a důrazně varují tajné služby České republiky. Co se to děje? K oběma tématům se v rozhovoru pro deník FORUM 24 vyjádřil Petr Pavel, bývalý nejvýše postavený voják v NATO. Jak vy ze své zkušenosti čtete dění na ukrajinsko-ruské hranici? Rusko má ve své strategické bezpečnostní teorii i praxi princip nazvaný ‚eskalací k deeskalaci‘. Jeho použitím může Rusko v čase podle své volby nejprve vyhrotit situaci, samozřejmě s odkazem na nepřátelské kroky protivníka, vyvolat obavy z možného konfliktu, donutit protějšky odkrýt karty a následně postupným uvolněním nejen získat mnohem více, než by bylo jinak možné, ale zároveň s využitím cílené informační kampaně vytvořit dojem konstruktivního mírotvorce. Myslím, že jsme v přímém přenosu svědky uplatňování tohoto principu. Co nyní Rusko rozehrává? Jde o psychický nátlak a zastrašování, nebo se připravuje na reálný útok? Rusko, a dříve Sovětský svaz, v mezinárodních vztazích nikdy nefungovaly podle schématu pokus–chyba, ale téměř vždy jako v důkladně připravené a na mnoho tahů dopředu promyšlené šachové partii. Ani tentokrát nejde o nějakou okamžitou reakci na nějakou izolovanou událost. Důvodů v pozadí může být více. Nátlak na Ukrajinu a její zastrašování na cestě do euroatlantických struktur mezi nimi jsou jistě také. Je to i testování Západu, a především nové americké administrativy, kam až jsou ochotné zajít v obraně demokratických hodnot a podpoře Ukrajiny. A tak jako v novodobé ruské historii již několikrát, kdykoliv se režim prezidenta Putina dostává do vnitřních potíží, najde rychle vnějšího nepřítele, kterým odvede pozornost. Proč právě nyní? Přestože se Kreml snaží situaci v Rusku prezentovat jako stabilizovanou, potýká se s celou řadou domácích problémů, které nejsou ani zdaleka jen důsledkem celosvětové koronavirové pandemie. Nespokojenost Rusů s ekonomickou, sociální i politickou situací má mnohem hlubší kořeny a režim jim kromě slibů nenabízí mnoho důvodů k optimismu. Riziko, že by se zrovna Ukrajina, která je v Rusku dlouhodobě podceňovaná a často i vysmívaná, mohla nejen obejít bez Ruska, ale dokonce se i samostatně přiblížit Západu a prosperovat, je pro prezidenta Putina noční můrou. Vláda a Bezpečnostní rada státu se před několika dny jasně nepostavily proti účasti Ruska v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Naopak s Rosatomem zatím počítají. Jak hodnotíte tento krok? V čem je Rusko v této oblasti rizikem? Rusko není demokratickou zemí, její hodnoty a strategické zájmy se nekryjí s našimi. V mezinárodních vztazích se stále hlásí k principu sfér vlivu. Do té ‚legitimně svojí‘ stále počítá i nás. Jako člena NATO nás oficiálně považuje za hlavní bezpečnostní hrozbu. Zakázku strategického významu, která svým charakterem vytváří dlouhodobou závislost a také obrovský prostor pro ovlivňování a korupci, nemůžeme svěřit do rukou firmy, která je jedním z pilířů ruského státu. Všichni, kdo argumentují, že v tendru jde pouze o byznys, by si měli připomenout slova prezidenta Putina, že ‚energetika se stala zbraní‘. Když ministr Havlíček o tématu hovořil na tiskové konferenci, přislíbil, že do procesu hodnocení bezpečnostních rizik budou přizváni zástupci tajných služeb. Je to podle vás záruka bezpečnosti tendru? Zástupci tajných služeb v procesu hodnocení bezpečnostních rizik především nikdy neměli chybět! Zároveň je třeba říct, že ani sebelépe formulovaný bezpečnostní dotazník, se kterým ČEZu pomohou zpravodajské služby, není zárukou eliminace bezpečnostních rizik. Rozhodnutí o dostavbě dalších jaderných bloků je především politickým rozhodnutím, a to musí vážně brát v úvahu varování zpravodajských služeb a na prvním místě dlouhodobý strategický zájem České republiky. A tím rozhodně není pevná vazba na současný ruský režim.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #Petr Pavel #Rusko

Publikováno: 8.4.2021

Rusové přesnují k hranicím s Ukrajinou velké množství vojenské techniky, vojáků, ale i elitních jednotek. Proč? Chtějí strašit, nebo plánují útok? Vše se děje v době, kdy se vláda Andreje Babiše odmítla postavit proti účasti Ruska v dostavbě Dukovan. Před tím opakovaně a důrazně varují tajné služby České republiky. Co se to děje? K oběma tématům se v rozhovoru pro deník FORUM 24 vyjádřil Petr Pavel, bývalý nejvýše postavený voják v NATO.Jak vy ze své zkušenosti čtete dění na ukrajinsko-ruské hranici? Rusko má ve své strategické bezpečnostní teorii i praxi princip nazvaný ‚eskalací k deeskalaci‘. Jeho použitím může Rusko v čase podle své volby nejprve vyhrotit situaci, samozřejmě s odkazem na nepřátelské kroky protivníka, vyvolat obavy z možného konfliktu, donutit protějšky odkrýt karty a následně postupným uvolněním nejen získat mnohem více, než by bylo jinak možné, ale zároveň s využitím cílené informační kampaně vytvořit dojem konstruktivního mírotvorce. Myslím, že jsme v přímém přenosu svědky uplatňování tohoto principu.Co nyní Rusko rozehrává? Jde o psychický nátlak a zastrašování, nebo se připravuje na reálný útok?Rusko, a dříve Sovětský svaz, v mezinárodních vztazích nikdy nefungovaly podle schématu pokus–chyba, ale téměř vždy jako v důkladně připravené a na mnoho tahů dopředu promyšlené šachové partii. Ani tentokrát nejde o nějakou okamžitou reakci na nějakou izolovanou událost. Důvodů v pozadí může být více. Nátlak na Ukrajinu a její zastrašování na cestě do euroatlantických struktur mezi nimi jsou jistě také. Je to i testování Západu, a především nové americké administrativy, kam až jsou ochotné zajít v obraně demokratických hodnot a podpoře Ukrajiny. A tak jako v novodobé ruské historii již několikrát, kdykoliv se režim prezidenta Putina dostává do vnitřních potíží, najde rychle vnějšího nepřítele, kterým odvede pozornost.Proč právě nyní?Přestože se Kreml snaží situaci v Rusku prezentovat jako stabilizovanou, potýká se s celou řadou domácích problémů, které nejsou ani zdaleka jen důsledkem celosvětové koronavirové pandemie. Nespokojenost Rusů s ekonomickou, sociální i politickou situací má mnohem hlubší kořeny a režim jim kromě slibů nenabízí mnoho důvodů k optimismu. Riziko, že by se zrovna Ukrajina, která je v Rusku dlouhodobě podceňovaná a často i vysmívaná, mohla nejen obejít bez Ruska, ale dokonce se i samostatně přiblížit Západu a prosperovat, je pro prezidenta Putina noční můrou.Vláda a Bezpečnostní rada státu se před několika dny jasně nepostavily proti účasti Ruska v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Naopak s Rosatomem zatím počítají. Jak hodnotíte tento krok? V čem je Rusko v této oblasti rizikem?Rusko není demokratickou zemí, její hodnoty a strategické zájmy se nekryjí s našimi. V mezinárodních vztazích se stále hlásí k principu sfér vlivu. Do té ‚legitimně svojí‘ stále počítá i nás. Jako člena NATO nás oficiálně považuje za hlavní bezpečnostní hrozbu. Zakázku strategického významu, která svým charakterem vytváří dlouhodobou závislost a také obrovský prostor pro ovlivňování a korupci, nemůžeme svěřit do rukou firmy, která je jedním z pilířů ruského státu. Všichni, kdo argumentují, že v tendru jde pouze o byznys, by si měli připomenout slova prezidenta Putina, že ‚energetika se stala zbraní‘.Když ministr Havlíček o tématu hovořil na tiskové konferenci, přislíbil, že do procesu hodnocení bezpečnostních rizik budou přizváni zástupci tajných služeb. Je to podle vás záruka bezpečnosti tendru?Zástupci tajných služeb v procesu hodnocení bezpečnostních rizik především nikdy neměli chybět! Zároveň je třeba říct, že ani sebelépe formulovaný bezpečnostní dotazník, se kterým ČEZu pomohou zpravodajské služby, není zárukou eliminace bezpečnostních rizik. Rozhodnutí o dostavbě dalších jaderných bloků je především politickým rozhodnutím, a to musí vážně brát v úvahu varování zpravodajských služeb a na prvním místě dlouhodobý strategický zájem České republiky. A tím rozhodně není pevná vazba na současný ruský režim.