Píchnuté pneumatiky i únosy. Novinář vězněný Kremlem rozkryl Putinovu tajnou jednotku
Terčem tajné jednotky se stal i sám americký novinář Evan Gershkovich, který se v létě dostal na svobodu v rámci rozsáhlé výměny vězňů.
Publikováno: 16.12.2024
O ruském Oddělení pro kontrarozvědné operace, známém jako DKRO, se na internetu téměř nikde nepíše ani slovo. Stránka na Wikipedii vznikla teprve teď, po rozsáhlém vyšetřování amerického deníku The Wall Street Journal, které odhalilo, jak tato jednotka funguje. Operuje v utajení a její hlavní činností je pronásledování, šikana a obtěžování cizinců v Rusku.
Jejím terčem se stal i novinář The Wall Street Journal Evan Gershkovich. Byli to právě elitní členové tohoto oddělení, kteří ho v březnu 2023 zatkli během jeho novinářské práce ve městě Jekatěrinburg na Urale. Reportér byl obviněn ze špionáže a převezen do moskevské věznice Lefortovo, známé pro zadržování osob obviněných z nejzávažnějších trestných činů, včetně právě špionáže. Novinář i americké úřady obvinění ze špionáže odmítaly.
Příslušníci této jednotky reportéra také letos v srpnu doprovázeli v ruském vládním letounu do Turecka během velké výměny vězňů mezi USA a Ruskem, v rámci které se Gershkovich dostal na svobodu.
Kontrarozvědku vede muž se jménem Dmitrij Minajev, který byl při velké výměně vězňů na palubě letadla s Gershkovichem. Novinář popsal svou zkušenost v deníku The Wall Street Journal. "Byl oblečený v pískově zbarvené bundě a hnědých botách a měl prošedivělou bradku. Jakmile piloti nastartovali motory, přišel se podívat na 16 vězňů, které doprovázel na svobodu. Byli mezi nimi Američané, Rusové a Němci. Prohlédl si všechny pasažéry a jeho pohled se zastavil na mně. Mlčel a zíral na mě téměř minutu, než se otočil a vrátil se zpět do své oddělené části letadla," napsal.
I když má Oddělení pro kontrarozvědné operace ve svých řadách jen zhruba dva tisíce důstojníků, podle amerických a evropských úředníků je to nejelitnější bezpečnostní složka Kremlu, která také pobírá štědrý plat. Má pravomoc nařídit stovkám tisíc lidí po celé Rusku, aby sledovaly, zastrašovaly nebo zatýkaly cizince a Rusy, které podezřívá ze spolupráce se Západem.
Rozvědka během své existence vydala příkazy k zatčení již stovek Rusů obviněných ze špionáže, spolupráce nebo velezrady. Poté, co ruská invaze na Ukrajinu nedosáhla v prvních třech dnech plánovaného úspěchu, udělala očistu na ruském ministerstvu obrany a zbavovalo se úředníků, kteří pro Moskvu předpovídali jasné vítězství už v únoru 2022.
Podle Gershkoviche kontrarozvědka čerpá své metody z těch nejkrutějších tradic Sovětského svazu. "Své kořeny má ve druhé hlavní správě KGB, která se v sovětské éře zabývala kontrašpionáží. Byla zřízena během chaotické postsovětské restrukturalizace Ruska a původně se zaměřovala na monitorování zahraničních investorů a návštěvníků v 90. letech. Postupem času se vyvinula v silnou kontrašpionážní jednotku, specializující se na neutralizaci zahraničních hrozeb a potlačování domácí opozice," píší reportéři.
Rozvědka je podle The Wall Street Journal také známá tím, že po sobě zanechává děsivé stopy, jako spálené cigarety na toaletách nebo výkaly v kufrech. Kromě zatýkání se podílí na drobných sabotážích, v minulosti měla na svědomí například propíchnutí pneumatik diplomatických aut, spojovaná je také s několika záhadnými úmrtími zvířat diplomatů.
Její členové stále častěji operují ve východní Evropě, kde rekrutují špiony a provádějí sabotáže. V bývalých sovětských státech dokonce organizují únosy. Například na klíčových hraničních přechodech jako Narva na hranicích s Ruskem pracují místní důstojníci FSB s agenty DKRO a systematicky vyslýchají cestující, aby je buď rekrutovali, nebo vyhrožovali, že je přinutí špehovat pro svou zemi.
"V jednom známém incidentu se agenti DKRO dokonce dostali přes hranice, odpálili kouřový granátu a unesli estonského bezpečnostního úředníka, aby ho později vyměnili za ruského špiona," píše The Wall Street Journal.
Na Ukrajině se DKRO taktéž podílí na sabotáži železnic a shromažďování informací o vysokých ukrajinských představitelích. Zdroje západní rozvědky spojují šéfa DKRO Dmitrije Minajeva s organizováním smrtících bombových útoků v Kyjevě v roce 2017, které cílily na vojenské a zpravodajské představitele a vedly k zabití několika ukrajinských úředníků. Minajev také údajně stál za neúspěšným pokusem o atentát na šéfa ukrajinské rozvědky Kyryla Budanova.