Pilníkem přímo do srdce. Ať jí jen ten, kdo pracuje, hájil se vrah císařovny Sisi

Publikováno: 10.9.2023

HISTORIE / Tajemný muž s tmavými vlasy a knírem vyráží vpřed ke dvěma ženám na nábřeží. Náhle se jakoby zapotácí, čímsi zprudka máchne rukou a vrazí přímo do jedné z nich. Císařovna padá na záda, bohatá koruna jejích vlasů tlumí pád. Po chvíli otevře oči a otřeseně zašeptá: „Mám dojem, že mě trochu bolí na prsou…“ Pocity beznaděje, deprese, stranění se lidí. Život rakouské císařovny Alžběty Bavorské, známé jako Sisi (někdy se používá i Sissi), nebyl nikdy příliš šťastný. A s přibývajícími léty smutek a pocity melancholie sílily. Největší bolest jí způsobila sebevražda jejího syna Rudolfa v lednu roku 1889, s níž se nikdy nedokázala vyrovnat. Někdejší módní ikona 19. století, posedlá svým vzhledem, odložila šperky a nikdy se už nezahalila do jiných šatů než černých.  Snad aby unikla svým trápením, hodně cestovala a vydávala se každý den a za každého počasí na několikahodinové pochody v rychlém tempu. Myšlenkám na svou smrt ale utéct nedokázala. Kéž by jednou mohla zemřít rychle, bezbolestně a bez přítomnosti členů rodiny, kteří by ji litovali… Když se v září roku 1898 ubytovala v té době již šedesátiletá Sisi v jednom z luxusních ženevských hotelů pod jménem hraběnka von Hohenembs, všichni si šeptali, že ve skutečnosti je to sama císařovna. Kdosi utrousil slovo i v redakci místního tisku. Horkou novinku si tak mohl přečíst i jistý pětadvacetiletý mladík, italský anarchista jménem Luigi Lucheni. Zmítaný chudobou i nenávistí Život k němu nebyl příliš laskavý už od narození. Syn chudé italské dělnice skončil jako maličký v…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace