Piráti stárnou, ale zamrzli v pubertě. Hra na utlačované rebely je už trapná
Publikováno: 25.9.2024
KOMENTÁŘ / Konflikt Pirátské strany s Občanskou demokratickou stranou je mezníkem v dosud neobyčejně stabilním fungování vlády Petra Fialy. Vyhození padlého lídra Pirátů Ivana Bartoše pro neschopnost vyřešit digitalizaci stavebního řízení vedlo u této podivné strany k zuřivé a iracionální reakci. Pirátská strana se projevila jako ukřivděná sekta, kterou někdo zákeřně podrazil. Jenže nešlo o žádný blesk z čistého nebe. Bartoš byl partnery v pětikoalici opakovaně konfrontován se zásadními nedostatky ve svém klíčovém projektu. Nedokázal to ale jakkoli reflektovat. Místo toho začali Piráti vymáhat nové a nepřijatelné ústupky v rozpočtu a tlačili na další rozdávání z veřejných peněz. Bylo tím už jasné, že musí dojít ke střetu. Premiér začal jednat, neboť by další tolerance vůči Bartošově neschopnosti a pirátskému nátlaku mohla rozložit vládu. Současný kabinet vznikl jako široké spojenectví demokratických stran po krajně nestandardním stylu vládnutí Andreje Babiše s Milošem Zemanem. To zavleklo Českou republiku do stavu permanentní krize, konfliktu zájmů a nadvlády soukromého holdingu, který patřil přímo premiérovi. Strany se společně zavázaly, že z tohoto stavu zemi vyvedou. To se bohužel povedlo jen částečně. Jednak kvůli zcela bezprecedentní energetické krizi, kterou způsobila ruská agrese na Ukrajině a dramatické inflaci, kterou eskalovala v závěru svého mandátu právě Babišova vláda. Pak se ale také spousta věcí Fialově vládě při nápravě poměrů nepovedla i proto, že se do důsledné deagrofertizace země stranám nechtělo. Piráti proti oligarchizaci země vystupovali již dlouhá léta a proto je škoda, že tato spolupráce končí. Nicméně tu bylo příliš mnoho oblastí, v nichž si se středopravicovými stranami nerozuměli.